Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2018

Naposledy

Dnešní příspěvek je mým posledním. Mám k tomu mnoho důvodů a největší je asi ten, že tak trochu to tu ztrácím. Vydržela jsem fakt dlouho, ale posledním rokem mě to nějak nenaplňuje. Neplní to funkci uvolnění a odproštění se. Ani jako deníček to nefunguje. Prostě a jednoduše mi to tu přijde zbytečné. Blog mi mnoho dal, ale prostě nějak nemám chuť pokračovat. A proto po těch šesti letech končím. Jdu hledat něco co by mě víc pohltilo a naplnilo. Čas a výčitky, že to tu trochu uvadá budu věnovat dětem a mužovi. Nicméně děkuji za přízeň. Do nového roku vám všem přeji vstup pravou nohou. Ať nad vámi často svítí vaše šťastná hvězda. Ať problémy a nedorozumění odejdou tak rychle, jak přišly. Ať jste šťastní...

52. Carpe diem!

A je to tu. Konec. Můj poslední tip je, abyste se nebrali vážně a vše co vás potká brali s nadhledem a užili si to. Život a vše, co je v něm se tak rychle mění a vyvíjí, že i když je to trochu klišé, tak promarněný čas se vám už opravdu nevrátí a co máte dnes, tak zítra mít nebudete. Právě teď je ten nejvhodnější čas na cokoliv. Hlavně nezapomínejte, že jste tou jedinou a správnou osobou, kdo o vás rozhoduje. Děkuji za tenhle krásný i když náročný rok. Snad jste si ho užili stejně jako já.

51. Udělejte dobrý skutek

Je čas Vánoc a v tomhle období je většina z nás štědrá. Rádi přispějeme na nějakou tu charitu nebo do kasičky někde na parkovišti. Pak si říkáme, že jsem udělali dobrý skutek. Neříkám, že to tak máme všichni ale ruku na srdce. Děláte dobré skutky jen tak během roku? Pomůžete někomu, zcela nezištně a z dobroty srdce nebo protože se to od vás tak nějak očekává? Zamyslete se, kdy naposled někdo pomohl vám. Dobrý skutek je totiž o pomoci. O blízkosti. Nemusí to být jen, že vás někdo pustí ve frontě. Pro mě dobrý skutek znamená, že něco příjemného udělám pro druhého bez toho, aniž bych očekávala cokoliv nazpět. I prosté popovídání se sousedkou. To, že upozorním jinou maminku na střepy na chodníku. Dobrý skutek by vás měl hlavně hřát na srdci a nemusíte o tom nikomu ani říkat.

50. Věnujte čas rodině

Několik nápadů jak se rodině věnovat už tu bylo. Ale myslím, že spousta z nás zapomíná, jak to vypadá opravdu se tomu druhému nebo těm druhým věnovat. Mnoho z nás žije paralelně vedle toho druhého a dělá s ním různé věci ale neprožívá je. Nevěnuje se jim doopravdy. Ten čas který strávíme se svou rodinou nebo přáteli nám nikdo nevezme. A je rozhodně příjemnější a smysluplnější než koukání do mobilu, na televizi nebo kamkoliv jinam. Věnujte se rodině a opravdu s ní buďte.

49. Pečujte o své okolí

Moc se nestaráme, jak to kolem nás vypadá. Přece jen si neustále myslíme, že to udělá někdo jiný. Odpadky na ulici před vaším domem. Nejsou moje, proč bych s nimi něco dělal?  O pejskařích a jejich zlozvycích ani nemluvě.  Zkuste se na chvíli trochu snažit, aby to kolem vás vypadalo dobře. Neříkám, abyste si vzali pytle a rukavice a šli uklízet kolem silnic. Jen abyste se zamysleli jak to kolem své práce, domova udělat příjemnější a jestli je možné pro to něco udělat. Zeptat se šéfa jestli v oknech mohou být kytky. Před dům nebo byt dát květináč s kytkou. Ozdobit si vstupní dveře.  Tím vším myslím hlavně na to, ať se vám líbí tam kde žijete. 

48. Máte svou cenu!

Teď vám chci říct něco velkého. Je to až krutě jednoduché. Stejně na to ale všichni zapomínáme (obzvláště ženy). Nejdůležitější osobou ve vašem životě jste VY. Nejsou to děti, není to práce, není to matka... Jste to vy! Nikdo jiný než vy sami jste sobě tou největší oporou a nejdůležitějším člověkem o jehož blaho byste měli pečovat. Možná to zní sebestředně. Možná si teď říkáte jaká jsem hnusná, že nejdůležitější pro mě nejsou kluci. Ale ne.  V životě je pro mě důležitá spousta věcí. Ale já znám svou cenu a vím co chci a o co chci pečovat. Z toho vycházím. To určuje můj vlastní život a to jak se cítím. Což je pro mě hodně důležité. Protože chci být v pohodě. V klidu. A to nejde, když se budu přetahovat a pokoušet ze sebe dělat někoho, kdo nejsem a nebudu tak znát svou hodnotu.

47. Zjednodušujte co lze

Všichni si přejí zjednodušovat. Aspoň takový mám teď pocit. Dokázala bych tohle téma rozdělit na další drobné odnože. Svůj rozvrh. Oblečení. Bydlení. Rozvrh vašich dětí. Práci. V první řadě, je ale důležité sledovat se a zjistit, kde to nejvíc drhne a tam zapracovat. Jde o vás a o to, aby vy jste měli jednodušší život. Neměňte lidi kolem sebe a nesnažte se vnutit změnu i jim. Stačí, když okolí uvidí, že u vás to funguje.

46. Vytvořte rodinou tradici a udržujte ji.

Rodina je takový malý mikrokosmos toho jací si přejeme být lidé. Není to tak? A v rodině by měly být i nějaké tradice na které ostatní členové budou rádi vzpomínat. Palačinky v sobotu ráno, piknik na poslední den školy, procházky po nedělním obědě, páteční kino. Nevím, jistě vás toho napadne daleko víc. Vytvořte si tradici, ze které budete mít radost úplně všichni! Klidně si spolu sedněte a proberte to s dětmi, určitě taky přijdou s nějakým zajímavým nápadem. Udržování není jednoduché. Já jsem jako malá jezdila s rodiči do kina. Každý měsíc jsme se sebrali a odjeli do nějakého obrovského kina, vybrali si film a bavili se. Popcorn, film a povídání u večeře. Mám na to spoustu milých vzpomínek. Proto si vytvořte i vy svou tradici a zajistěte sobě i dětem zábavu a milé vzpomínky.

45. Přemýšlejte nad tím, co říkáte

Mám pocit, že v dnešní době se nejvíce rozvíjí prázdné tlachání a nepravdy a polopravdy. Důležité je něco říct. Na obsahu a formě podání vlastně nezáleží. A to ani vůči sobě samým. Jsem smutná, když slyším jak někdo sám sebe schazuje a nebo to dělá někomu dalšímu. "Jsem nešika." "Koukej co děláš ty trubko." Víte, snažím se sama sobě zavést takové krásné pravdilo. Říkej co myslíš a mysli, co říkáš. Naše mysl je neuvěřitelně mocná zbraň. Když o sobě budete přemýšlet, jako o člověku, který nic neumí a nic nedovede, co myslíte? Zvládnete vše? Zkuste se tenhle týden zamyslet nad tím co a jak a komu říkáte. Zkuste být co nejupřímnější a opravdoví k sobě i ke svému okolí. Přemýšlejte, co říkáte a jak to říkáte. Jak mluvíte s rodinou, s přáteli i se zcela cizími lidmi.

44. Dělejte drobnosti

Snažte si všímat lidí kolem sebe. Kolikrát i úsměv a zeptání se souseda na to jak se má může mnoho změnit. Čokoláda na nervy do práce, když jste všichni pod tlakem, je kolikrát lepší než třídenní teambulding. A nedělejte tyhle drobnosti jen pro ostatní ale i pro sebe. Večer si napustit vanu a pustit si naplno oblíbenou hudbu...  Zásadní je být všímavý a ohleduplný a neočekávat nic nazpět.

43. Vytvořte s rodinou fotoalbum

Taky jako já máte určitě plný telefon i počítač fotek, které jednou (až bude čas) vyvoláte a uděláte fotoalbum... Vrhněte se do toho hned. Po malých krůčkách. Přizvěte i děti a partnera. Může to být i zábava na pár dní. Vybrat fotky do alba. Nechat je vytisknout. Vybrat foto-album. Vytvořit popisky... Společně strávená chvíle, která se počítá. Vzpomínání na výlet nebo na první krůčky. Historky z podsvětí, vašich bezdětných já...

42. Káva s kamarádkou

I když se to nezdá, někdy je velmi důležité vyrazit ven a pobavit se s někým jiným. S někým koho moc často nevídáte ale dokážete si s ním/ní vyprávět celé hodiny. Nebo si vyrazit do divadla nebo do kina. Prostě jednou za čas si udělat čas i na přátele. A pokud zrovna musíte šetřit, tak je pozvěte k sobě domů na kávu a na sušenky! Taková chvilka s jinými lidmi vás dokáže nabít energií na několik měsíců dopředu (ale je dobré ji udržovat a nevyčerpávat.)

Asi jste si všimli...

...že to tu trochu uvadá. Ale mám pocit, že to co se u nás děje nového, bych někam zapsat měla. Přece jen to byl i důvod proč jsem založila tento blog. Tady jsem o tom ještě nepsala, ale příští rok se už těšíme na nový jarní přírůstek do rodiny. Dítko s číslem 3 by se mělo narodit na počátku března. Po počátečních depresích (které způsobila moje vlastní hlava a otázky, které se neustále dokola opakovaly) a necelých třech měsících nevolností a pocitu, že je něco špatně, se vracím zpátky do svého normálního stavu. Tohle těhotenství tedy trpím dost křečemi v břiše a z nějakého důvodu nemůžu brát magnesium, protože z něj zvracím. Běhat jsem přestat musela, právě kvůli křečím a nevolnostem. Což zase nepomáhalo mé psychice. A v těch chvílích, kdy jsem se prostě potřebovala někde zavřít a potichu vyplakat, jsem se musela starat o kluky. Jinak kluci se těší a neustále mění zda chtějí holku nebo kluka. Fanda chtěl napřed Vojtíška, pak malou holčičku a teď je zpátky u kluka. Elda chtěl k

41. Hygiena

Nemyslím si, že bychom coby dospělí na svou hygienu nemysleli. Mám teď namysli tu správnou hygienu učit i děti. Buďte důslední a naučte své děti dokonalé osobní hygieně. Budou zdravější a jistější. Osobní top 10 + jedno zamyšlení: 1. Pravidelné sprchování a koupání Od hlavy až po palce u nohou. 2. Mytí obličeje 3. Čištění zubů Aspoň dvakrát denně. 4. Deodorant U malých dětí zbytečné ale existují přípravky šetrné, které mohou používat ty starší. A které nepotlačují tvorbu potu, což je nebezpečně i u dospělých. 5. Vždy mít čisté oblečení. 6. Zastřihávání vlasů. Cca každých 8 týdnů. 7. Stříhání nehtů. 8. Mytí rukou mýdlem. 9. Naučte je uklízet nepořádek a pomáhat při úklidu. I tak dvouleté dítě si dokáže dokonale poradit s košťátkem a lopatkou. Tříleťák umí perfektně podávat věci z myčky a nebo třídit příbory. 10. Kýchání a kašlání do kapesníku nebo v akutních případech do lokte. Nikdy do dlaní!! Napadá mě, že bych se tu měla zmínit i o tom, že děti by měli v

40. Rozpočet

Naučte se vést rozpočtovou politiku svého státu. Několik otázek: Máte půjčku, hypotéku, kreditní kartu? A máte nějaký plán, jak to splatit co nejdřív? Chcete si v nejbližší době něco drahého koupit? A máte na to ušetřeno? Nebo se chcete zadlužit? Máte dané někde na straně peníze na období nouze? Hmmm.... peníze jsou celkem ošemetné. Nikdo o nich nechce konkrétně mluvit. A nedivím se. Takže vám předkládám několik rad. 1. Zjistěte své příjmy a výdaje. Nejjednodušší způsob je zapisování. A to úplně všeho, co zaplatíte a máte v peněžence i v kasičce. 2. Nepůjčujte si! Zkuste si na to raději sami ušetřit. Navíc když se na tu věc budete těšit, je pravděpodobné, že vám i déle vydrží. 3. Vytvořte si finanční rezervu. Měla by být na placení nájmu, hypotéky, elektriky, školky atp. aspoň na tři měsíce. V ideálním světě na šest měsíců. 4. Spořte dětem do začátku. Aneb nic se “ňák neudělá”. Pokud máte rozpočet napnutý teď za deset, patnáct let se to změnit může ale nemusí a změna

39. Větrání

Anebo také výměna vzduchu. Minulý týden jsme měli otužování a teď rovnou skočíme k větrání. Přes léto nám to přijde tak nějak normální vyvětrat, ale v zimě mnoho lidí nevětrá. Pokud navíc bydlíte ve starším domě, tak je možné že brzy budete mít problém s plísní. Proto radím větrat každé roční období. Otevřenými okny (ne ventilačkou) a intenzivně. Já v zimě větrám dvakrát až třikrát, krátce. Na jaře déle. V létě nachávám okna otevřená celou noc (pokud nejsou tropy). A na podzim stejně jako v zimě, krátce a častěji.

38. Otužování

Nastává období rýmiček a kašlíčků. A údajně jednou z dobrou zbraní boje proti virům je otužování a dostatečný pobyt na čerstvém vzduchu. U dětí je to trochu jednodušší, ty můžete doma svléknout a nechat je chvíli běhat hambaté. Dále je to mít teplotu přes den mezi 20-ti až 22-ti stupni a teplo udržovat od nohou. Na noc kolem 18-ti. Pravidelně větrat. Zbytečně dítě ani sebe nenabalovat oblečením. A ten pohyb na vzduchu, tak 2-3 hodiny denně. Otužovat můžete i vodou, ale chce to postupně a dlouhodobě! Začíná se vždy od nohou a teplota vody by měla mít kolem 20-ti stupňů.

37. Zařiďte si jednu místnost podle sebe

Jednu místnost tak, aby byla úplně vaše. Odpovídala nárokům vaším i vaší rodiny. Od světla přes výzdobu až po koberec. Musí se vám líbit a musíte se v ní cítit skvěle. Moje rada je začít vaší ložnicí. Ta musí vyhovovat dvěma lidem a to jsou pouze dva názory, kdy se dá najít kompromis. U obývacího či jiného pokoje je to už víc lidí a nebo je to spíš víc o potřebnosti různých věcí (kuchyně např.). Ložnice bývá nejjednodušší a navíc se v ní každý den probouzíte a usínáte. Když vás to chytne můžete pokračovat i v dalších místnostech nebo třeba chodbou.

36. Naučte se být vděční

Myslím, že to neumíme. Být každý den za něco vděční. Zkuste se každý večer nebo každou neděli na chvíli zastavit a sednout si a zrekapitulovat den a týden. Je tam toho tolik... a stačí když si to uvědomíte a hned budete šťastnější a budete mít lepší den. Dokonce začnete některé věci i vnímat trochu jinak. Jako my svoje neštovice. Během těch dvou měsíců ve které se naše neštovice vyklubali, jsem se naučila být velmi vděčná. Že kluci jsou nekomplikovaní pacienti, že s nimi můžu být doma a nemusím řešit hlídání a práci. Pro mě to byla velká lekce vděčnosti i když zpětně jsem to dokázala ocenit spíš než v určité dny, kdy jsem si myslela, že jsem na dně. A teď jsem vděčná i za to dno, protože už vím, že se vždycky odrazím a půjdu dál a bude líp.

35. Jděte na rande!

Klasické rande. Večeře. Kino. Divadlo. Koncert. Je na čase být taky chvíli jen sami spolu. Oddychnout si. Popovídat si. Nic opravdu důležitého neřešit...

34. Hrajte karty, hry...

Když už jste vypnuli televizi, pravděpodobně jste začali přemýšlet nad tím, co s načatým večerem. Zkuste si v týdnu udělat večer her. My jsme takový večer měli coby bezdětní a po narození dětí jsme na to trochu zapomněli. Teď už je pár her, co se dá hrát i s nimi. I když některé mají trochu pozměněná pravidla. U nás zůstalo jediné pravidlo stejné od dob, co hrajeme spolu s mužem. Pravidlo tří. A to jakmile vyhraju třikrát, končí muž s hraním! ;D (Třeba šachy, dáma a žolíky stačí, když prohraje jednou...) Ale kluky to baví a i když Faník pravidla rád porušuje nebo spíš nectí, tak nám ostatním to chuť do hry nebere. Jaké hry baví doma vás? U nás vede pexexo, člověče nezlob se, souvislosti a dětské aktivity.

33. Milujte se

A teď nemyslím pouze sebelásku, nýbrž i to partnerské milování. Najděte si na toho druhého z páru čas a věnujte se mu. Ono totiž to milování prospívá psychicky i fyzicky. A ještě navíc to utuží i váš vztaha třeba se znovu zamilujete. Moje poslání tohoto týdne zní, že i když máte nabitý program a nechce se vám. Zkuste se přemoct a tu únavu a nechuť přemilovat. A slibuju, že o intimním životě už mluvit nebudu! :D

32. Oblečení

Aneb popřemýšlejte nad tím, co doopravdy nosíte. Otevřete skříň a proberte ji, co nosíte, co se vám líbí a co nosit nebudete. Buďte k sobě upřímní a nebojte se ty věci strčit do pytle a nebo prodat. Nač mít plnou skříň věcí, které si na sebe nevezmete? A pokud chcete změnit styl svého oblékání, tak s tím začněte právě teď! Nebojte se ničeho a vykročte vpřed!

31. Zazpívejte si

Hudba povznáší... Tak si zazpívejte a z plna hrdla, při vaření, při jízdě do práce, ve sprše... je to jedno! A nemyslete na to, kdo vás slyší ;)

30. Navštivte někoho za kým se dlouho chystáte

Celkově si myslím, že lidé se mezi sebou moc často nenavštěvují. Tak maximálně ty Vánoce a pak už je klid až do narozenin. A není to škoda? Jsme společenští tvoři, tak šup zavolejte někomu koho jste dlouho neviděli, kdy se můžete zastavit na návštěvě.

Červen 2018

Eliáš začal chodit do školky a Františkovi se neštovice rozjeli tak, že jsem se chvíli bála o jeho oko. Nebyl ani tak pohodový pacient jako Eli. Nechtěl namazat, drbal se a celkově byl protivnější. Naštěstí ale Eli byl ve školce a já tak měla možnost věnovat se a přemlouvat Františka na mazání. O víkendu jsme se rozhodli, že Faník vypadá dobře a tak ho vezmeme ven. Na dětský den, kde si Eli mohl vyzkoušet různé druhy sportů a zjistit, co se mu líbí. Fotbal, hokej, basket a atletiku. Nebudu lhát oba s manželem chceme, aby u něj zvítězila atletika. Aspoň do začátku. A Eliáš s námi naštěstí souhlasil, i když si neustále přeje hrát i ten fotbal. Tak doufám, že se nám podaří ho do atletického kroužku protlačit. Mezitím co jsme si všichni užívali venku a takového toho klídku, že jsme se konečně všichni spolu dostali ven, začal Eli trochu vadnout. Večer už měl teplotu, ale já to připisovala stresu z dětského dne a dusnu. No v neděli stejný scénář a navíc ho bolelo bříško a v krku a teplot

29. Naučte se uvázat kravatu

Na sobě, na příteli všude! Je tolik uzlů a tolik možností a vždy se vám to bude hodit. Najděte si videa na youtube a zkoušejte, učte se... A pokud už tohle umíte... naučte se jak uvázat motýlka. :)

28. Drobnost na návštěvu

Když jdete k někomu na návštěvu naučte se nosit s sebou nějakou drobnost pro hostitele. A to na všechny návštěvy, to znamená i k protivný sousedce, když jdete řešit rozbité okno. Nebo třeba i když jedete na kávu k rodičům nebo babičce. Úplně na každou návštěvu! Je to milé a pozorné gesto. Za mě je úplně nejlepší něco dobrého na stůl. O čem víte, že to jí i hostitel.

27. Přihlašte se do nějakého kurzu

Vyšívání, pletení, jazyky, krasopísmo, malování, hudební nástroj, kynologie, masáže... Teď je tolik možností! Zkuste se zapsat do kurzu, který bude i vaším koníčkem. Nejen, že potkáte zajímavé lidi, ale i na chvíli opustíte svoje běžné starosti a navíc děláte něco pro sebe. Tři body k osobnímu dobru v jednom!

26. Vypněte televizi

A je to tu... jsme za půlkou! Děkuju, že to tu se mnou tak dlouho držíte! :) Teď ale k té televizi. Vzpomínáte si na film akumulátor? Jak z těch lidí vysávala televize energii? No ono se to ve skutečnosti děje. Nejen, že vás do jisté míry ovlivňují reklamy, ale když se do ní zadíváte tak vám bere čas na jiné věci. Neříkám někdy si sednout k televizi je príma a kouknout na oblíbený film, seriál a nebo zkouknout nějakou novinku. Tenhle týden si zkuste pustit televizi jen tehdy, když chcete něco vidět a až to skončí, tak ji nezapomeňte zase vypnout.

25. Začněte číst

Čtení knih má mnoho pozitiv. Rozvíjí slovní zásobu. Podporuje fantazii. Pomáhá při odpočinku. Díky knihám budete mít neuvěřitelný rozhled. Jsou ideální k mateřské i jiné dovolené. Zařiďte si průkazku do knihovny. Půjčte si oblíbenou knížku od kamarádky, kamaráda. Kupte si knihy do čtečky nebo do knihovny... Knížky jsou prostě nejlepší! :) Já čtu snad úplně všechno, mám ráda takzvanou fantasy, severské detektivky, Stephana Kinga, Jane Austenovou, Slepičí polévky... Vážně já a moje hlava přelouská úplně všechno. Cvičím se ve vytrvalosti tím, že i když se mi něco nelíbí, tak to dočtu! A někdy zjistím, že to není zas až taková blbost, jak se mi zdálo na začátku.

Květen 2018

Jedno volno jsme strávili odpočinkově a to druhé v Krušných horách u mých rodičů, kam dorazili i tchánovci. Pro mě bylo nejklidnější fází dne, když jsem mohla na louku s Charliem - on vyběhat a já načerpat psychickou pohodu. Eliáš byl objednaný ke kadeřnici a důvod proč to zmiňuji je, že poprvé se s ní sám dohodl na tom, jak to chce ostříhat. Dohodli se spolu a byla jsem přinucena koupit mu vosk, abych ho doma mohla učesat až půjde do školky (rozumějte za Anetkou). Ve školce ale nevydržel ani týden. Když jsem ho vyzvedávala zdálo se mi, že na krku má podivné tečky. Večer se k tomu přidala teplota a celkově si stěžoval, že mu není dobře. Noc byla příšerná. Neustále mě budil. Bolí bříško, potřebuje napít a potřebuje na záchod a kdesi cosi. A ráno samozřejmě po celém krku a obličeji malé puchýřky. Je to tedy oficiální má neštovice. Teď si ještě počkám až se to projeví u Františka a bude klídek. Ten si zase oběhl svého pana doktora na ORL. A zdá se, že by ty jeho ouška už mohly být v

24. Naučte se odpočívat

Odpočinek už jsme tu trošinku nakousli.  A to tím koukáním do blba...  Když si chcete odpočinout musíte totiž na chvíli vypnout všechna ta “musím” a “je třeba”. Když si dopřejete chvilku naprostého nic nedělání, odpočine si i vaše hlava a trochu si uklidí ten zmatek a nepořádek uvnitř.  Nachvíli se zastavte, sedněte si a zeptejte se sami sebe, co právě teď doopravdy chcete.  Zahálejte na chvíli. Bez výčitek. S radostí. 

23. Pijte vodu

Protože voda je voda. Navíc v limonádě je dost cukru a tělo si prý nějak neumí tu vodu z limonády, kávy, čaje... vytáhnout. Takže voda je ideální zdroj tekutin pro buňky. Navíc naše tělo je z velké části tvořeno vodou a tu zásobu je třeba doplňovat. Hned ráno sklenka čisté vody je téměr všelék na únavu, bolesti kloubů, zapomínání...

22. Poslouchat a naslouchat

Už jsem to někde nakousla, ale teď se na to zaměřte. Poslouchat co vám opravdu někdo říká. A naslouchat a nehodnotit, když se vám někdo svěřuje. Vždy když jsem šla za svými rodiči a chtěla se vykecat, byla jsem pak víc naštváná. Buď mi radili a to jsem fakt nepotřebovala a nebo hůř, vůbec nevěděli, co říkám. Teď moje máma všem vypráví, jak jsem byla nekomplikované dítě a veškeré potíže (když se o nějakých doslechli) jsem si uměla vyřešit sama. Ani tenkrát, ani teď mi to jako poklona nepřijde... A vážně bych byla vděčná, kdyby moji kluci věděli, že já je vždy nekriticky vyslechnu! A snažím se nekriticky naslouchat i poslouchat ostatní...

21. Zbavte se zbytečností

Rozplánujte si to, klidně na měsíc nebo na dva, ale dotáhněte to do konce. Začínejte vždy s jednou místností a tu vyčištěte od všech zbytečností jednou pro vždy. Najděte způsoby, aby se vám zpátky zase nevracely. Kontrolujte nejen sebe ale i ostatní, že si domů nenesete další zbytečnost... A nejen věcí, které nepotřebujete ale i těch rozbitých a nebo těch co si říkáte, že to jednou... Pokud to jednou už nenastalo je pravděpodobné, že opravdu ani nenastane. Teď když už jsou pryč zbytečnosti, těm ostatním pozůstalým věcem najděte své místo. Vyplatí se vám to! Nebudete už muset nic hledat. Navíc snáze udržíte pořádek.

20. Zapalte si svíčky

Nejen, že dělají krásné světlo a atmosféru. Ale pomáhají i při tom koukání do ohně, odreagování. Doma to bude vypadat zase o něco útulněji a když si pořídíte i vonnou svíčku, hezky vám to tam provoní. Zapalte si svíčku, vyprdněte se na všechno, nalijte si sklenku vína a chvilku si užívejte.

19. Problém!

Máte něco, co už pěknou chvíli odsouváte? Něco co vás honí? Nedá vám to spát? Tak si hezky sedněte a vyřešte to! Konečně strhnete tu pomyslnou náplast a udělá se vám líp na duši. Vždyť právě řešení našich potíží a problémů může dávat životu smysl a my se stáváme odvážnější a zralejší! Všichni víme, že problémy je třeba řešit. Jenže málokdy se nám do toho chce. Kolikrát si říkáme, že naše usílí nikam nevede. Nevšímáme si moc toho, že když vyřešíme něco, co nás trápí je dobře nám. A tak je dobře...

Duben

Byl pěkný takový živý, ale nějak rychle utekl. Začali jsme s úpravami na zahradě. Sázet kytičky, bylinky a shánět truhlíky a zeleninu. S otevřením zahrady jsme začali i zase venku bydlet a grilovat... Kluci i my jsme nadšení a já už vymýšlím, jak tu zahradu pro kluky oživit. (Nějaké nápady?) Vyrazili jsme na slíbený výlet do Soběhrd , který Eliáš dostal k narozeninám. Vytáhli jsme s sebou i kamarády a byl z toho úžasný celodenní výlet. Největší překážkou bylo, že František neumí spát v autě. Ale v noci spinkal přepychově... Taky jsme se byli podívat na Truck Trial v Černuci , kluci byli nadšení hlavně z obrovské hromady písku, po které neustále lezli. Muž si vzal na čarodějnice volno v práci a proto jsme odškrtli další zoo v našem seznamu. Zoo v Ústí je zajímavá, malinká ale neustále do kopce a následně z kopce. Eliáš už v půlce řekl, že ho to nebaví a chodit už nechce. A byl i problém zaparkovat, protože parkoviště je malinké. Příště na jistotu do Plzně. Dokonce jsme hodně

18. Kupte si květinu

Do vázy nebo do květináče... Protože zítra už je květen nebo prostě jen tak. Kytky totiž čistí vzduch a doma to tak nějak zútulní. Proto... Udělejte si radost! Máte na to nárok, protože jste užasní a jedineční ;) Odpočiňte si a vyberte tu, co se vám zamlouvá nejvíc.

17. Kousek zeleniny

Prý jíme i málo zeleniny... a já když občas vidím kluky, tak mám pocit, že je to pravda. Proto zkuste ke každému jídlu protlačit kousek okurky, rajčete, salátu... od snídaně až po večeři. Nepočítejte porce, ale zkuste se naučit zeleninu jíst. Nejen že je zdravá, ale i zasytí. Navíc půjdete příkladem a děti jí třeba taky začnou ochutnávat a možná jim začne i chutnat a u stolu bude méně vzdychání kvůli salátu.

16. Náplanujte si výlet

A nejen, že si ho naplánujete ale i vyrazíte! Pěšky, autobusem, vlakem, autem... je to jedno! Důležité je vytáhnout paty z domu/bytu! Prohlédnout se po okolí nebo navštívit tu zříceninu, co vídáte po cestě z práce. Udělejte si i svačinu na cestu, vemte si zpěvník a jeďte! :)

3 a 5

Je až neuvěřitelné, jak ten čas letí! Vím, že to je klišé, ale když se na ty kluky dívám, prostě mi to hned naskočí. Neuvěřitelný!  Eliáš Už je to pět let, co se u nás objevil první malý člověk.  Ze začátku jen spal a nebo brečel. A malého člověka uvnitř jsme jen tušili. Teď, když ho vidím, tak si ten jeho miminkovský věk už nedokážu ani pořádně vybavit.  Stal se z něj plnohodnotný člen domácnosti. S názorem, který se nebojí vyjádřit. Stal se z něj správňák, což mu někdy přináší obtíže. Je citlivý a snaží se všemu rozumět a pochopit. Pomáhá, i když to po něm nikdo nechce. A já doufám, že takový zůstane dlouho, pokud možno celý život. Hlava otevřená, co vyslechne a pak teprve bude konat.  Konečně se přestal bát lidí a začal s nimi pořádně komunikovat. Svůj okruh lidí rozšiřuje a v dětském kolektivu se rychle a snadno spřátelí. Je to ochranář slabších a menších a dohlíží na ty "svoje lidi", aby se jim něco nestalo.  Abych ale jen nechválila, když se mu ně

Březen

Až teď se mi chce zasednou k počítači a sepsat náš březnový stav. Na konci února jsem chytila tu úžasnou chřipku. Nakonec její odnož chytil i muž. Takže jsem se musela v horečkách starat o tři chlapy. Musím říct, že si z toho období moc nepamatuji. Byla jsem úplně mimo. Navíc mi nesedly léky a bylo mi z nich ještě víc zle. Když mě viděli moji rodiče, naložili mě a kluky do auta a vyjeli jsme na rekonvalescenci na hory. A to mě zachránilo. Klukům i mě se tam udělalo dobře a konečně jsme se z těch chorob dostali. Po návratu jsme začali dávat dohromady bydlení. Konečně! Postupně jsem začala stěhovat a zaplňovat naše obytné patro. První jsem udělala hernu - aneb místo, kde si děti můžou hrát a dají mi možnost pracovat na zbytku patra. Úplně se to nepovedlo, protože se jim pořád něco nelíbilo a nebo potřebovali asistenci. Pak jsem uklidila koupelnu, druhá nejpotřebnější místnost pro děti i pro nás. A nakonec jsme s mužem začali dávat dohromady obývací pokoj, ze kterého jsme na ch

15. Stolování

Naučte se perfektně prostřít stůl! Návody najdete na youtube, pinterestu - všude na internetu. A nejen, že se to naučíte, ale zároveň tak bude i stůl prostírat a nejen na nedělní oběd! Ale třeba na každou večeři! Já miluju, když je stůl krásně prostřený a všechno je na stole a nemusím už nikam chodit. Kluci mi pomáhají a baví je to. A hned i šunkofleky mají nádech svátečního jídla! :)

14. Udělejte si chvilku jen sami pro sebe.

Najděte si pár minut jen sami pro sebe, kdy nebudete dělat vůbec nic! Jen tupě koukat do stěny, necháte plynout myšlenky a strachy a vztek nebo radost.  Takovou svou vlastní meditaci, kdy si sednete lehnete a necháte svět kolem se točit i bez vašeho přičinění.  Mě pomáhá koukat do ohně, koukání na hvězdy nebo šplíchání prsty ve vaně. :) Absolutní klid a pohoda, než mě zase začnou potřebovat lidi kolem. 

13. Je důležitější být milý, než mít pravdu.

V dnešní době to platí naopak. Lidé jsou schopni se mezi sebou porvat, kdo má pravdu.  Jenže v mezilidských vztazích nejde o pravdu, jde o to jak umíte naslouchat a vyjednávat.  Zapamatujte si, že i pro vaše vlastní dobro a klid je lepší být milý! Než mít pravdu, která tu osobu nezajímá.  Už jste to jistě zažili i vy, šli jste si postěžovat a ten člověk vám začal radit a předhazovat svoje nebo ty obecné pravdy. Nazabití co?  Zkuste to a třeba budete ve větší pohodě... :) 

12. Pravidelnost

Minule to bylo o pravidelném cvičení. Dnes to bude o celém dni, týdnu... o jídle, úklidu či zábavě. V pravidelnosti, rituálech je krása, že když si na ně zvyknete zjednodušují vám pak život. Když máte malé děti je rituál nezbytný. Dítě ví, co ho čeká a cítí se bezpečně. I my dospělí to tak máme stejně. Zkuste si sednout a naplánovat si kdy a co budete uklízet, prát a nebo jíst. Naplánujte si celý týden! Zkuste to dodržet a uvidíte, co se bude dít!

11. Začněte pravidelně cvičit

Jako mámě na mateřský se mi to mluví, co? I když se to nezdá a všichni si myslíme, že mateřská je dovolená. Taky si málo kdy najdu čas na cvičení. Nemám prostě hodinu až hodinu a půl jen tak volna, abych neměla pocit, že bych místo toho mohla dělat něco jiného. (Uklidit, vyžehlit, uvařit, hrát si a nebo jen povídat s mužem.) Proto vám radím zkuste si denně vyčlenit deset minut a posilovat tu určitou skupinu svalů. (Nohy, ruce, záda, břicho.) Deset minut před koupáním, spaním... nikoho nezabije. A vy se budete cítit líp, že aspoň něco děláte. A nějaké výsledky vidět taky budou.

10. Ozvěte se někomu

Zavolejte někomu s kým jste už dlouho nemluvili. Jen tak a popovídejte si o všem, co vás potkalo. Příbuzní nebo kamarádi, to je jedno, prostě se ozvěte a užijte si příjemný rozhovor. Udělá to radost nejen vám ale i tomu druhému. Navíc si tak můžete připomenout i mnoho hezkých vzpomínek. Mě takový hovor vždy udělá ohromnou radost!

Úmor

Tedy únor vlastně... Nezačal nějak krásně, všichni moji tři kluci padli do spárů hrozné choroby... Rýmičky! Která druhý týden složila i mě. Ale dodělali jsme podlahy a taky jsme oslavili narozeniny milované sestřenky Chloé. Kluky se mi povedlo vytáhnout na knihovnický karneval a Eliášek měl karneval i ve školce. Faník tedy každou chvilku říkal, jak na karneval nechce a nelíbí se mu klauni (a to nezná ani Pennywise!) Naštěstí karneval jsme si ještě užili, následující den lehnul Eli, pak Fanda následován mnou a nakonec i mužem. Na jarní prázdniny jsme chtěli na hory. Nejeli jsme. Faníkovo narozeniny jsme vlastně vůbec neoslavili. :( Neobjednali jsme kuchyni. (Takže narozeninová oslava kluků se nám posouvá až na duben.) Nic se nám v únoru tedy nepovedlo tak, jak jsme si představovali. A ještě ke všemu ta odporná zima! Fotogalerie .

9. Najděte si koníček

Něco co vás baví a děláte to rádi. Já třeba po mnoha letech vytáhla flétnu a rozhodla se naučit se pořádně hrát. Začátky byly děsný a Eli mě na každou chybičku upozorňoval, ale lepší se to a baví mě. Mám v plánu taky háčkování a pletení. Když zbyde nějaký čas tak i šití. A moc mi to pomohlo se trochu zklidnit. Dělám něco co se mi líbí a dělám něco jen pro sebe!

8. Rybko, mňamko

Češi jedí prý málo ryb. Jednou na Vánoce prý nestačí! Údajně je to nejzdravější maso na světě. Obsahují řadu látek, které organismus postrádá - bílkoviny, jód, vitamín D... Ryby údajně chrání mozek před zpomalováním a stárnutím. Rybí maso pomáha při depresích, cukrovce, chrání oči a zlepšuje spánek. Takže zkusme si zařadit jednou týdně do jídelníčku rybu. I kdyby to měla být jen rybí pomazánka! I to se počítá!

Už je to přes rok...

...co se nám nepovedlo třetí dítko. V prosinci jsme si řekli, že to zkusíme naposled a leden loňského roku byl pro mě dost psychicky náročný, i když jsem si to nepřipouštěla. A nakonec bylo jednodušší říct si, že to třetí dítě vlastně ani nechci . Jenže... je to strašně těžký na to zapomenout. Vždycky jsem chtěla tři děti. Znám dost lidí, co by chtěli mít víc dětí a třeba ze zdravotních důvodů už nemůžou. I já patřím k těm, co to třetí prostě chce. A zdravá jsem. Ale hrozně se toho bojím... Že kluky o něco okradu. Že to nebudu zvládat. Že se znovu něco pokazí... Ale stojím před tím rozhodnutím znovu. Dostáváme se do životní fáze, která nám přináší víc klidu. Doděláváme dům. Zjednodušujeme si, většinu věcí, co nás tíží. Faník jde v září do školky. Stále vím, že bych chtěla mít velkou rodinu. Jen si někdy myslím, že nezvládám už ty dva a co teprve to třetí... Připadám si, jako kdyby mi bylo zase náct a já po něčem děsně toužím, ale zároveň se toho i hrozně moc bojím. A u

7. Narovnat se

Tenhle týden se trochu narovnáme a budeme myslet na naše obratle. Sedět, stát a chodit rovně. Chce to cvik a neustálou kontrolu, ale jde to. A večer je to nejhorší, ale časem se to zlepší. Pokud ale máte pocit, že jste zkrouceni jako paragraf, zkuste si zacvičit. Nebo sijen lehnout na zem a nechat gravitaci, ať obratle trochu srovná. A navíc, když se vám to povede budete vypadat jistější, vyšší a všimnete si více věcí kolem sebe.

Leden

Je to zvláštní takhle zpátky koukat na uběhlý měsíc. Leden byl zvláštní, Eliáš se rozhodl, že občas bude přespávat ve školce. Což je pro mě trochu úleva. Na druhou stranu mi ten den přijde divný. Jako kdybych byla bez ruky. Začínám pociťovat jakousi ztrátu. A to Faník ještě není ve školce! Povedlo se nám, ale si chvíle v lednu zpříjemnit. Byli jsme se podívat na krásné prohlídce místního muzea a na výstavu loutek. (Kluci se dozvěděli pověst o kanci Vojtovi a Elda o tom mluvil ještě ze spaní.) Taky jsme několikrát navštívili hrací koutek v cukrárně. Bohužel víkendy se točili kolem připravované rekonstrukce. Až na jeden, kdy jsem muže přesvědčila, že musíme vyrazit za rodiči na hory. A ten den byl perfektní balzám na naše dost pocuchané nervy. Navíc se nám docela vyhýbali choroby. A téměř celý měsíc jsme zvládali. Na konci měsíce Eli začal smrkat a Fanda chvilinku za ním. Nějak v půlce měsíce jsem přišla o kuchyni. Od začátku ledna jsme se postupně stěhovali o patro výš, abychom

6. Telefon

Začíná nám únor. Mnoho lidí, tenhle měsíc nemá rádo. Musím říct, že já ho mám ráda, protože sice i když je zima a ošklivo anebo blátivo. Je to poslední zimní měsíc. Už se blýská na lepší časy a to je paráda, no ne? Na začátek měsíce jsem si vybrala těžké téma. Asi jako ty zlozvyky, jenže o to si říkal ten datum. 1.1. a pondělí. To jinak nešlo! A když už jsme u těch zlozvyků... Kolikrát denně sáhnete na mobil? Kolik je hodin? Co novýho na instošce? Už si mě přidal na efbíčko? Koukáte se na mobil i u jídla? Když zazvoní, vezmete ho vždy? I když jste třeba s kamarádkou na kávě nebo uprostřed rozhovoru s dítětem a nebo dokonce i u toho jídla? Ano, je to zlozvyk. Opravdu ošklivý, který si zaslouží vlastní zamyšlení. Velmi často si říkám, že málokdo z nás vidí, jak moc ho ta malá krabička ovládá. A proto dost nadvlády mobilů! Zapomeňte ho občas doma, nechte ho zvonit a zavolejte nazpět. Nic se nestane, když si budete raději povídat nebo číst opravdovou knihu. Nemusíme co pár minut ko

5. Prospěšná chůze

O tom, že máme denně ujít 10´000 kroků jste už slyšeli. Je to přibližně 7 km to je asi taky 70-100 minut denně se věnovat chůzi. Říkáte si, že tohle není žádný problém? Já toho doma taky naběhám dost a kolem dětí ještě víc... Problém je ale v tom, že aby chůze jako taková přinesla nějaké ty zdravotní výhody. Má určitá pravidla. Musí být svižná. Takže žádné procházky po městě s dítětem.  Musí nějakou chvilku trvat. Aspoň 20 minut v jednom kuse.  Musí se natrénovat správná chůze. Pata - špička, kolena dopředu a stejně dlouhé, rovnoměrné, kroky. Hlava vzpřímená a na tváři úsměv, prosím. :) Musí se chodit opakovaně a nejlépe pravidelně.  Myslím si, že ale pro nás bude stačit, když na nákup, do školky nebo i pro oběd zajdeme pěšky. Že přestaneme být tak moc pohodlní a nebudeme všude jezdit autem. Chůze je přece jen i ekologická. Šetří životní prostředí. Při procházce určitě potkáte někoho známého, koho jste už dlouho neviděli. Tak co myslíte, projdete se se mnou?

4. Snažte se chodit včas

Tohle je něco co se musím sama pořádně naučit, protože to považuju také za svůj zlozvyk. Někde se považuje za normální chodit trochu pozdě. Jenže já chodím brzo. A to někdy i příliš, klidně i dvacet minut. Mám totiž pocit, že neustále nestíhám a proto se snažím všude být dřív. Což se mi i daří. A to není dobře, pak část svého času, který by se dal využít nějak lépe, trávím čekáním. Proto važte si času a to nejen jiných lidí, ale i svého vlastního. Zkuste se naučit být všude ve správný čas.

Rekonstrukce vol. 2

Pustili jsme se do toho! Pořád ještě tomu nějak nemůžu uvěřit, že jsme k tomuhle kroku nakonec dokopali. Sehnali finance a rozjeli opravu kuchyňských stěn. (Skrz starou střechu nám nateklo a začala se odlupovat vnitřní omítka, když jsme se to pokusili dát trochu dohromady vlastními silami odpadl ještě větší kus nad oknem.) Pak jsme si řekli, když už bude vystěhovaná kuchyně, bylo by fajn udělat podlahu. Podlahář nám řekl, že nejlepší by bylo udělat i obývák, který je s kuchyní spojen. No a ty dva zbylé pokoje neudělat?! Takže celé patro. A teď když jsme rozebírali kuchyňskou linku. Přišel muž s novou kuchyní. Když to vezmu kolem a kolem. Plány na dalších pět let jsme se rozhodli udělat letos! Během dvou měsíců. Mým tajným přáním je, aby jsme kolem Eliášových narozenin mohli udělat oslavu v novém. Čas je do nějakého 24. března. Držte nám prosím palce!

3. Zdravá snídaně

Začni den zdravě! Takhle nějak začíná reklama na sušenky... Ty ale právě moc zdravé k snídani nejsou. Základem jsou bílkoviny, vláknina a nějaký ten uhlohydrát. Jenže třeba i když tohle vím, tak je pro mě těžké nesnídat rohlík - chleba s marmeládou. Tudíž něco, co je stejné jako ta sušenka. Proto přidávám své oblíbené zdravé snídaně: 1. Ovesné vločky s banánem, jablkem a rozinky/oříšky. 2. Chleba s cottage a rajčaty 3. Toast se salátem a lučinou 4. Dalamánek s máslem, sýrem a salátem 5. Vajíčko se zeleninou 6. Ovoce s jogurtem/tvarohem 7. Vaječná omeleta 8. Pečivo s pomazánkou a zeleninou 9. Rajčata s mozzarellou a toastem 10. Bageta plněná zeleninou, sýrem/šunkou/brie, máslem/majonézou K pití si dělám buď zelený čaj a nebo černý s medem a citrónem. A co máte vy ráno k snídani?

2. Naučte se pozdravit, poděkovat, poprosit a omluvit se.

Slíbila jsem, že to bude jednodušší. No... ale je to přece tak jednoduché. Nutíme k tomu naše děti a samy že to neumíme.... Pche... Usmívám se a myslím, že nejsem sama. Asi by stálo za to se na tyhle čtyři základy lidské slušnosti a komunikace podívat zblízka. Pozdravy Znáte to mladší - starší, muž - ženu... To jsou takové základy, ale co technika provedení? I na té záleží. Takže nezapomeňte odpovědět (výjimkou je čekárna, tam se opravdu odpovídat nemusí) a při odpovědi a nebo zdravení se usmát! a podívat se na zdravící osobu. A co třeba ráno? Popřejete si doma hezké ráno a nebo rovnou úkolujete kdo, co, kdy a hned? Děkuji!  Občas mám pocit, že se lidi toho slova bojí. Jako kdyby představovalo nějaký závazek. A to nemyslím, jen ty co se neznají. Ale i doma. Kdykoliv někdo pro vás něco udělá je nutnost poděkovat. Byť by to byla maličkost. A úplně nejlepší je ten vděk trochu zosobnit a vyhnout se při tom výčitce (a že to obzvlášť my ženy umíme). Prosííím!  Druhé ze slov, k

1. Přestaňte s jedním zlozvykem

Nejdřív chci popřát jen to nejlepší do nového roku. Všichni se na začátku roku snažíme vykročit tou správnou nohou. Někdy si nejsme jistí, zda to co je právě teď je v pořádku a správné. A i ta nerozhodnost je v pořádku. Všem vám přeji jen to nejlepší a ať šťastná hvězda vždy září nad Vašimi kroky!  A teď jdeme k tomu, co si přeje mnoho lidí k 1. lednu. Tohle je má poslední cigareta! Začnu hubnout! Přestanu na děti a manžela křičet! ... Ne tohle tady opravdu řešit nebudu. My se podíváme na takové ty malé zlozvyky. Kousání nehtů, sahání si do obličeje, popotahování, srkání u jídla, přerovnávání stolu, sladkosti k svačině... Všichni něco takového máme. Co vadí nám a nebo okolí nebo i našemu zdraví. Našli jste to? Nějakou drobnou neřest, o které víte, že není úplně v pořádku? Tak a toho se zkusíme zbavit. Já jsem si ji také našla. Je to ranní pití kávy. Mnoho lidí ráno kávu pije a nechci je od toho odrazovat. Ale u mě je to špatný zlozvyk. Kávu si neodpustím, zato snídani