Eliáš začal chodit do školky a Františkovi se neštovice rozjeli tak, že jsem se chvíli bála o jeho oko. Nebyl ani tak pohodový pacient jako Eli. Nechtěl namazat, drbal se a celkově byl protivnější. Naštěstí ale Eli byl ve školce a já tak měla možnost věnovat se a přemlouvat Františka na mazání. O víkendu jsme se rozhodli, že Faník vypadá dobře a tak ho vezmeme ven. Na dětský den, kde si Eli mohl vyzkoušet různé druhy sportů a zjistit, co se mu líbí. Fotbal, hokej, basket a atletiku. Nebudu lhát oba s manželem chceme, aby u něj zvítězila atletika. Aspoň do začátku. A Eliáš s námi naštěstí souhlasil, i když si neustále přeje hrát i ten fotbal. Tak doufám, že se nám podaří ho do atletického kroužku protlačit. Mezitím co jsme si všichni užívali venku a takového toho klídku, že jsme se konečně všichni spolu dostali ven, začal Eli trochu vadnout. Večer už měl teplotu, ale já to připisovala stresu z dětského dne a dusnu. No v neděli stejný scénář a navíc ho bolelo bříško a v krku a teplot