Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z září, 2014

Září

Jak už jsem ve zkratce psala, první týden září jsme strávili na dovolené . A během dovolené mi přišla i krásná zpráva od mého táty. Balú se vrátil domů. Živý, zdravý a hladový. Teď už si na něj rodiče dávají daleko větší pozor a on si hlídá je! Druhý týden začal pracovně pro mně. Nakonec jsme si ale i tak v úterý udělali výlet do Loun a k mým rodičům. Prošli jsme se s E. po horách, sbírali borůvky a zkontrolovali kocoura. Ve středu k nám přijel kominík dodělat druhý ze tří komínů. O víkendu jsme se šli podívat do Slaného, kde se konalo Rožnění uherského býka. Letos nás to moc nechytlo a tak jsme se jen krásně procházeli. V neděli jsme měli plán jít na houby, ale jelikož pršelo a E. ještě nemá holinky, tak jsme houby odložili. Třetí týden byl ... unavující a vzrušující. Pondělí až středa docela pohoda. Až na několik pracovních pochůzek. Taky se k nám dostavil pán, co nám konečně zapojil termostat na kotel. Už nám chybí jen kominík a poslední komín s kamny. Ve čtvrtek jsme je

18. Měsíců

Po jednom pokusu už umí pít brčkem. Nenapadlo mě to s ním vyzkoušet, až jsem se bavila s kamarádkou, že u nich nejvíc letí brčka. Poslední dva špičáky jsou venku! Hurá! E.li je hrdým majitelem šestnácti zubů! A jak rád s nimi kouše, občas i do mě. Taky jsme je hned jeli ukázat naší zubařce. A kromě doporučení, co nejrychleji odstranit dudlík nás pochválila. Začíná si víc a víc hrát sám. Také ho začíná zajímat televize. Takže ji přes den vypínám a víc si povídáme.  Už zjistil, že já jsem máma a ten pán, co s námi bydlí, je táta. Rozezná dědu a bábu. Bábou tituluje i ženy, které tak vypadají. Muže zase pojmenovává slovem pán. Ze sloves používá papá, hačí a hají. Ale prozatím to nespojuje do vět. Tedu pokud se za větu nedá považovat: Balú - papá.  A z nejnovějších triků je, že si svléká triko a ponožku, jednu tu levou... :) Edit ze dne 24.9.: Na 18-ti měsíční kontrole sestřička naměřila 87 cm a navážila 11,8 kg. Už je E.li velký chlap!

Začíná podzim

Nenechte se zmást, podzim mám ráda. Mám ho ráda právě na začátku, kdy umí vykouzlit teplý, slunečný den. Všechno je takové barevné a měkké. A ta vůně! Hlína, spadané listí... Prostě balzám na duši. Letos se ale do téhle romantické představy nedokážu dostat. Za ruinou nám dělají cosi s plynem, takže nám rozvrtali příjezdovou cestu a nikdo nám neřekl, jak dlouho budeme muset parkovat před domem. Doma na mě na každém rohu bafají rozdělané projekty nebo práce, kterou musím udělat. Do toho jsem stále unavená... Ani kaštany jsme ještě nebyli sbírat. Mám chuť na každého poslední dobou jen štěkat... Zdá se, že tenhle podzim nebude úplně povedený.

Životní poznatek č. 7

Bez své milované zdravotní matrace, se prostě už pořádně nevyspím...

Pozvánka do Slaného

Jestli jste někdy přemýšleli o návštěvě tohoto královského města. Mám pro vás dobrou zprávu. Tuto sobotu se zde pořádá Rožnění uherského býka a Mistrovství ČR v Boulderingu. Pro více informací...

Cestovní deník

Cesta tam... Pátek. Moje vlastní soukromá noční můra. Celý den balení a dávání dohromady věcí, které nutně musíme vzít s sebou. A na noc odjezd směr Itálie, Chioggia. Můj manžel je, co se balení týče, dost laxní. Já bych nejraději zabalila, kufry dala do auta a celý den se pohybovala mimo kufrovou zónu. Můj muž má nejraději zase vše na očích, kdyby si náhodou na něco vzpomněl. Takže já byla v depresi celý pátek, protože jsem viděla jen ty nedobalené kufry. Když muž konečně rozhodl, že vyjedeme. Trvalo celou další hodinu, než jsme to dali dohromady. Ovšem pak už šlo vše jak po másle. E.li v autě vůbec nezlobil, usnul a kdykoliv se probudil, tak jsme zastavili, prošli se kolem auta a pak se zase uvelebil v autosedačce, napil se a spal dál. Bohužel v Itálii se nám nevyhnula zácpa. A ty tři hodiny strávené v koloně E.liho už vůbec nebavili. Což se mu nedivím. A jelikož jsme plánovali příjezd do deseti hodin a přijeli jsme v půl druhé, už byl otrávený až až. Naštěstí Isamar , kde jsme