...co se nám nepovedlo třetí dítko. V prosinci jsme si řekli, že to zkusíme naposled a leden loňského roku byl pro mě dost psychicky náročný, i když jsem si to nepřipouštěla. A nakonec bylo jednodušší říct si, že to třetí dítě vlastně ani nechci . Jenže... je to strašně těžký na to zapomenout. Vždycky jsem chtěla tři děti. Znám dost lidí, co by chtěli mít víc dětí a třeba ze zdravotních důvodů už nemůžou. I já patřím k těm, co to třetí prostě chce. A zdravá jsem. Ale hrozně se toho bojím... Že kluky o něco okradu. Že to nebudu zvládat. Že se znovu něco pokazí... Ale stojím před tím rozhodnutím znovu. Dostáváme se do životní fáze, která nám přináší víc klidu. Doděláváme dům. Zjednodušujeme si, většinu věcí, co nás tíží. Faník jde v září do školky. Stále vím, že bych chtěla mít velkou rodinu. Jen si někdy myslím, že nezvládám už ty dva a co teprve to třetí... Připadám si, jako kdyby mi bylo zase náct a já po něčem děsně toužím, ale zároveň se toho i hrozně moc bojím. A u