Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z únor, 2015

23. měsíc

Nejoblíbenější písnička je u nás Krávy, krávy, jak si spolu povídáte. Vyžaduje ji před každým uspáváním. A pak velký úspěch má Trrrabant trrrramp od Wohnoutů.

Co se spaní týká, začala jsem praktikovat uspávací rituál. Pohádka, zhasnout, sundat ponožky, tři písničky, pusa na dobrou noc a následný výtuh. A docela nám to jde... Občas přes den nespí, protože mu chybí tma. Ale v noci nám trvá maximálně půl hodiny, než usne. 
Taky pokoušíme nočník. A občas se daří líp a jindy hůř. Ví co se po něm chce, ale někdy prostě nestihne včas zareagovat. I když jsem si teď párkrát všimla, že ho vyloženě začal ignorovat. Takže zase nočník odkládáme. 
A bojujeme s atopickým ekzémem. Jako malou mě to taky trápilo, pak se to projevilo zase až na střední škole. (Vlivem stresu.) Jenže u Eliho mi to přijde nějaké komplikovanější a neustále se to zhoršuje. Už nevím, co s tím a k doktorce se mi s tím chodit nechce, obzvlášť teď když tam všichni vychrchlávají nějakou chřipku. :(

8. týden

Pondělí byl tak nádherný den. Sluníčko, teplo jako v dubnu... Až jsem se na ten duben začala těšit. (Hlavně i kvůli tomu, že v dubnu už nebude buben! :D) Tak jsme vyrazili s Elim na zahrádku a na písek. Učila jsem ho jezdit na Pukym a myslím, že už se nám to docela daří.

Úterý - to jsem šla na první monitor a dorazili moji rodiče. (Článek.) Na monitor jsem si zabalila knížku a dobrou náladu. F. tam předvedl krásný hluboký spánek, takže jsme ho za těch dvacet minut dvakrát budili. A doma na mě čekali rodiče. Naštěstí Eli je zaměstnal i po dobu mé přítomnosti, takže jsme si všichni den užili.

Ve středu byl den pro nás klidnější. Jeli jsme nakoupit a na Kladno (o tom jak tohle město nemám ráda, snad ani mluvit nebudu). A Eli byl celý den hrozně zlatý a klidný. Odpoledne hezky usnul, večer taky a zdál se spokojený s denním programem. Já samozřejmě byla utahaná jak kůň. Ale snad už máme všechno obstaráno. 
Čtvrtek mi nějak úplně vypadl, vážně si nejsem schopná vzpomenout, co jsme to vlastn…

50 odstínů šedi

Obrázek
O tuhle lahůdku se s vámi musím podělit! 
Užijte si film ;)

Rodiče

Je to zvláštní...

Moje rodiče, konkrétně teď tedy moje maminka, mi vyčetla, že jsem je od svých dětí odstřihla. Dostala mě tím, protože si nemyslím, že je to pravda.

Moje rodiče jsou od našeho bydliště vzdáleni cca 200 km. Navíc na horách vedou penzion, což je práce na celý den a celý týden. Ale byl to jejich sen a tím, že si ho splnily, tak přece nemůžou očekávat, že zvládnou vše. Tudíž i být tu až se F. narodí. Obzvláště, když únor a březen jsou na horách tzv. plodné sezóny.

Jenže najednou je to moje vina. Zaskočila mě tím a opravdu jsem nevěděla, co jí na to říct. Tak jsem jí vysvětlila, že manželovi rodiče žijí blíž a proto budou hlídat Eliho během porodu a tu první noc, kdy manžel půjde zapíjet. Nějak nedokázala pochopit proč, údajně by to taky zvládli přijet rychle...

Mám z toho všeho špatný pocit.
Horší než špatný.
A opravdu nevím, co jim na to říct, aby se neurazili ještě víc...

7. týden - Už jen necelé čtyři týdny do porodu

Pondělí bych nazvala kritickým dnem. Eli nespí, je pak protivný a já jsem unavená a jsem taky protivná. Doufám, že do středy vyčerpá svoji energetickou zásobu a bude spát jak kulíšek. Jinak s protivným dítětem se toho moc dělat nedá. Tak jsem mu zkusila udělat domácí modelínu (hrnek hladké mouky, půl hrnku soli a půl hrnku vody), abych ho aspoň trochu zabavila a zjistila, jak se mu to bude líbit.

Úterý, modelína zůstává v ledničce a s Elim řádíme doma na motorce. Já jsem ráno byla u lékaře a tak Eli trávil svůj řádící čas s tátou. Na mě zbylo vaření a úklid. Naštěstí jsme si pak mohli v klidu zdřímnout.
Středu jsme strávili venku, co to šlo. Doma jsem konečně zprovoznila šátkovou houpačku a Eli ji hned vyzkoušel! Učí se taky jezdit na Pukym a rozrývat záhonky, jako náš pes. Večer jsme si za odměnu jeli pro pizzu. Fakt jsem už občas hodně líná něco vařit nebo připravovat...
Čtvrtek, měli jsme kupu plánů a nějak jsme nic nestihli. Od rána mě bolelo břicho, pak jsem trochu odpočívala mez…

Dárek pro těhotné

6. týden - Sníh

Obrázek
Pondělí dopoledne začalo sněžit, proto na odpoledne jsem s Elim měla velké plány. Protože dopoledne měl opravdu příšernou náladu. Nic se mu nehodilo pod vousy. Nakonec se uklidnil při prohlížení časopisu o autech. Bohužel se ale přes den nevyspal, takže večer už byl protivný jen z toho přetažení.

V úterý jsem nechala kluky chvíli doma samotné a šla k doktorce a do práce. Bohužel na sobě pociťuji lehkou sníženou pohyblivost a menší nápadu-tvornost. Takže jen dokola skládáme lego, hrajeme si s autama a nebo se tu honíme a bafáme. A Eli zase přes den nechtěl spát... Uvidíme, snad to není konec odpoledním šlofíkům. To by mě mrzelo. :)

Středa byla zajímavá. Manžel měl chvíli čas přes den a tak jsme jeli nakoupit zbytek věcí pro F. Samozřejmě se to neobešlo bez nákupu autíček do vany pro Eliho. Ale mám už poslední věci ze seznamu a navíc Malvík teď má akci, že každý měsíc dá těhotným nějaký dárek. My si vyzvedli vaničku. Celou dobu s Elim jsme ji neměli, ale uznávám, že právě teď se nám doc…

5. týden - Zase práce?!

Tak jsem zase celý týden trávila v práci.

Tomu říkám užívat si mateřskou dovolenou...
Čistím a likviduji a uprostřed toho všeho najednou vidím ty "papíry" o kterých mluví Dušek v Dohodách. Hlavou mi zní jeho: "My je dokonce i tvoříme?!" A opravdu doufám a věřím tomu, že moje děti budou dělat smysluplnější práci než já...

Celý týden jsem doufala, že si uděláme s mužem aspoň hezký víkend. Jenže co podniknout?! Nějak mi dochází nápady a nejraději bych se doma jen válela. Nevím, jestli je to zimou nebo počasím nebo mým stavem. Jen doufám, že už tahle mizerná nálada brzy skončí.

Nakonec jsme o víkendu dělali na seznamu věcí, které je v domě třeba opravit. Mám pocit, že muže baví, že si spoustu věcí zvládne udělat sám. Na druhou stranu ho to zdá se i dost rozčiluje. :)

Takže víkend byl pracovní (pustila jsem se do výbavy pro F. a muž předělával koupelnu) a jen v neděli jsme si udělali výlet ke známým, kterým slibujeme návštěvu už od listopadu. Eli se vykravnul a měl jen …