Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z listopad, 2013

Třicátý šestý týden

Obrázek
Tento týden se nesl v předvánočním duchu. Pekli jsme, uklízeli a přemýšleli nad výzdobou... Háďátko většinu času byl hodný a začíná být mazlivý, dokonce ochutnal svůj první perníček. Jediné, s čím se posledních pár dní pereme, jsou masozeleninové příkrmy, ty nechce za žádných okolností. Nevím, jak to do něj narvat. Jogurty, ovocičko a dokonce i s kousky, i tu kaši zbaští bez problému. Tak vyzkouším prohodit oběd se svačinkou, prý to na některé děti zabírá. A teď jdu do sklepa hledat vánoční výzdobu. :) Přeji krásný první advent!

DIY Čištění nábytku

Obrázek
Dneska tu mám jeden rychlý návod na doma vyrobený čistič. Skládá se z: 0,5 l teplé vody 2 lžíce octa 1 lžička jádrového mýdla a 2 kapek citronového oleje (nebo eukalyptový, mátový...) Potřebujete ještě nějaký rozprašovač. Protřepat, nemíchat. A výsledek je zaručen. :-) Používám to na veškerý nábytek (kromě leštěného), protože Háďátko zjistilo, že všechny věci se dají olizovat. A proto chemické čističe nechci používat.

Třicátý pátý týden

Obrázek
Víkend na horách nebyl nic moc. Bohužel se malému začaly prořezávat další zoubky a mastička na dásně zůstala doma v šuplíku. Nic nepomáhalo. Pít nechtěl, hrát si nechtěl, nechtěl být u mámy ani u táty, nechtěl být sám... No, jak jsme o těch prvních dvou zubech ani nevěděli, o těchto horních víme dost. Také pomalu Háďátku, představujeme drobné kousky v jídle. A KONEČNĚ jsme objednali jídelní židličku. S mužem jsme se dlouho dohadovali, zda ji koupit. Já bylo pro ale muž, že se mu v ní nebude líbit a že v tom nebude umět sedět. Naštěstí na horách se do toho sezení Hádě i muž zamilovali a mně se povedlo ho přesvědčit.

Top místa pro sliny

Háďátku rostou zuby. A s růstem zoubků je spojené i slintání. Sestavila jsem si žebříček nejhorších míst kam se mi ty sliny už dostaly. 1. Nos a uši - nějak si nedokážu vybrat co je horší místo. 2. Oči a s tím spojené bolestivé dloubnutí. 3. Záda 4. Vlasy, to je spíš odpuzující než nepříjemné. 5. Prsty a to i ty na nohách. A věřím tomu, že další místa přibudou...

Filmy roku 2013 - 1.část

Frankenweenie: Domácí mazlíček Tim Burton udělal remake svého vlastního filmu. A musím říct, že se mu to povedlo. U filmu jsme se zasmála a vlivem těhotenských hormonů i pobrečela. Příběh malého kluka, který se nechce rozloučit s mrtvým mazlíčkem je prostě skvěle udělaný, jak graficky tak i příběhově. Za mě tedy 90% a to jen kvůli tomu, že to bylo tak typický Burton, že mu to až ubralo body. Prostě nepřekvapil. Nespoutaný Django Uf, uf a ještě jednou uf. Tenhle film se mi těžko hodnotí, litrové výstřiky krve ve filmech jsou podle mě zbytečné. Na druhou stranu bez krvavých potoků by to nebyl Quentin Tarantino. A když se kouknu ještě na další stranu, tak tenhle Tarantino je zábavný. Vlastně nejzábavnější hned po Pulp Fiction. Herci si s rolemi skvěle sedli a nikdo tam nepřekáží. Prostě perfektně udělaný film. Proto mu dávám 95% (5% procent strhávám za tu krev). G.I.Joe: Odveta Těšila jsem se na Tatuma a na Rocka. Jsem ženská a tyhle dva miluju. Ale Tatuma zabijí hned na začátku

Jsem zpět

Obrázek
Nevím, jak přesně to popsat, ale ještě nedávno jsem měla pocit, že ten kdo sídlí v mojí hlavě nejsem úplně já. Jako kdyby se po porodu se mnou něco stalo a část mého vlastního já se někam schovalo. Ale s návštěvou zubařky mám pocit, jako kdyby se moje vlastní já vrátilo zpátky. Vtipkovala jsem s zubařkou i se zamračenou pokladní v supermarketu. V hlavě se mi vylíhl nápad na psaní. A Háďátko tu je se mnou... Prostě jsem se bála, že jsem se někam ztratila, ale už je to dobrý jsem zpět. Jen toho času není tolik...

Třicátý čtvrtý týden

Obrázek
Prošli jsme prvním obdobím pádů jen s jednou modřinkou. A zřejmě právě proto se tenhle týden Háďě rozhodlo, naučit stát bez držení. Což mě i mému muži způsobuje novou porci infarktů. Vážně se těším, až to ukáže na horách babičkám. To těch infarktů přibude - mě i babičkám. Opravdu nemám ráda, když po očku sleduji Háďátko a teď jedna z babiček hýkne, chytne se za prsa a vykřikne, například: "Jéminánku!" Pokaždé ve mně trhne a srdce mi poskočí až do krku. Následně mám pocit, že jsem špatná matka, když taky takhle nereaguji... Ale to si musím srovnat v sobě. Při jedné návštěvě naší kanceláře se malý rozhodl na kolegyně zamávat. Sice pěstičkou, ale ten pohyb a úsměv byl stoprocentní. Taky jsem při té návštěvě zjistila, že nemůžu svou oblíbenou a milovanou kávu. Háďátko pak špatně spí. Zato když si dám meduňkový čaj, tak spí krásně. Sice stále neprospí celou noc, ale budí se jen ve tři a v pět. Navštívili jsme také tenhle týden zubařku. Háďátko i já jsme odešli s pochvalou. Už

Z hluboka dýchat

Obrázek
Právě teď se to učím. Zjistila jsem, že ač se považuju za člověka klidného. Umím být i pěkně netrpělivá až vzteklá. Bohužel se moje netrpělivost objevuje u Háďátka. Teď momentálně u přebalování. Ono už si nepřipadám, že dítko přebaluji, popřípadě převlékám, ale jako krotitel divé zvěře s jednou rukou a páskou přes oči. Dítě se točí, sleduje cokoliv kolem a nepomáhá nic. Tehdy mám chuť vypěnit. Naposledy jsem začala funět jak lokomotiva před rozpadnutím, jak jsem se snažila být milá a příjemná máma. Když se mi povedlo ho přebalit, dala jsem ho do postýlky a šla aspoň na pět minut pryč. Takže se učím dýchat zhluboka a snažím se nereagovat přehnaně a nebo zle...

Třicátý třetí týden

Obrázek
Víkend byl úžasný, klidný a v podstatě se nic nedělo. Všechno začalo v pondělí, kdy Háďátko začal být trochu nevrlý až pěkně protivný. Jíst nechtěl, spát nechtěl a já doufám, že to není jeho povahový rys, ale klubající se zub. Jinak bych se doma asi zbláznila. Taky se mu strašně zalíbila interaktivní hračka, kterou dostal od jedné tety. Len dúfam, že jeho prvé slovo nebude po slovensky. Pretože tá hračka slovensky hovorí. Prozatím si doma jen všichni slovensky zpíváme. A i když je to krásný jazyk, naší mateřštinou je čeština, která se mi zdá čím dál krásnější. :) A samozřejmě jsme se zařekli, že kvůli tradici a našim kořenům slovensky bude taky aspoň rozumnět. Jinak oblíbené hračky jsou stále hrochosaurus, koalí kousátko a gymball. Gymball je super, protože mu neustále "utíká" a nutí ho za ním lézt. Dále se mu hrozně zalíbil metr. Vydrží si s ním hrát celé dlouhé hodiny. Natahuje ho a s obrovským zaujetím si prohlíží čísla, která tam jsou napsaná. Jediné, co mi

Když pláču...

Obrázek
Občas se prostě stane, že nemám svůj den. Buď mě všechno štve a nebo prostě na mě padne odporná nálada. Někdy mám zase pocit křivdy a potřebuju se někde vyplakat. Je to podle mě normální. Nejsme nadlidé a občas svoje vlastní emoce neumíme uklidit na povel. (Nebo ano? Jestli jo, tak jsem holt nenormální.) Když mám takovouhle slabou chvilku, zavírám se do sprchy. Nějak se mi nelíbí, že bych měla plakat před svým synem. Je to moje slabost a můj vztek a moje emoce, tak proč by měl vidět, jak pláču. Znám ženy, které když se například se svým mužem pohádají, tak pak své emoce a smutky vypláčou před dítětem. To přece není dobře. Jistě děti musí vědět, že i my máme emoce, ale v prvé řadě ty které se jich týkají. Ne že "s tátou si zrovna nerozumíme". Co z toho to dítko pak asi má?! Madlajs v hlavě! Proto když se hádám s mužem, tak mimo dosah rodiny a teď i Háďátka. A když chci plakat tak to dělám ve sprše, protože můj muž nechápe pláč jako uvolňovač napětí, ale jako důvod k

S listopadem...

Obrázek
S listopadem na mě dýchla atmosféra Vánoc. Nevím, možná je to i tím, že začali dávat Vánoční reklamu na Coca-colu. Ale najednou jsem se začala těšit. Už teď vím, že chci: Péct perníčky. Nakoupit vánoční výzdobu do domku.  Umýt okna a pomalu se na tu slávu připravit. A zdobit a zdobit a zdobit...  Dlouho jsem se téhle náladě snažila vyhnout, ale je tu. Dneska, když malý usnul jsem se zaobírala vánočními dárky pro rodinu, pro Háďátko a pro přátele. Nejhorší je, že pořád nevím, co... Pro drahého chotě mám vybrané dva dárky. Ale pro ostatní? Vážně nevím... Ani pro Háďátko nevím. (Kromě nové autosedačky a jídelní židličky.) A jak u vás probíhali první Vánoce s děťátkem? Těšíte se taky na Vánoce?

Třicátýdruhý týden

Tento týden byl celý výletový. V Praze s dědou, babi a tetou, kde se choval skoro pořád. Ne, chvíli byl neskutečně hodný. Jenže pak ho cosi vyděsilo a už se do kočárku vrátit nechtěl. Proto byl chovaný a ve svém živlu. Nakonec jsem vytáhla nosítko a Hádě byl nejspokojenější. Také jsme navštívili místní pamětihodnost. Boží hrob , kde jsem manželovi přiznala, že ačkoliv tu bydlím, s přestávkami, dvacet let, ocitla jsem se tam s ním poprvé. Budiž mi odpuštěno, protože jsem zjistila, že "Božák" vidím z okna. A také se zdá, že už se malý konečně naučil padat a slézat. Tenhle týden s sebou plácl a rozbrečel se jen dvakrát! :)

Debordelizace

A opět nastala doba mého velkého uklízecího seznamu . Naštěstí se nám podařilo míru papírového nepořádku udržet a tak se bude jednat jen o obyčejný prach, okna a nahromaděné noviny a časopisy. I tak to ale bude pěkně náročné. Pro usnadnění jsem si vzala papír a barevné tužky. Popravdě někdy mám pocit, že daleko víc mě baví seznam psát než s ním pak uklízet. Znovu taky budeme stěhovat obývací pokoj. Zároveň doděláme chodbu s odpočívadlem, kam už chybí jen nastěhovat křesla. A já doufám, že se mi podaří přestěhovat a uspořádat knihovničku. Tohle prostě bude náročný víkend a musím si rozmyslet vánoční výzdobu. Letos totiž pořádáme Vánoce u nás a ne na horách. Ono už nám zbývá necelé dva měsíce do Vánoc. Ani nemrkneme a bude tu první advent!

Poklady ze sklepa

Obrázek
Táta tu u nás měl schované nějaké krabice. (Ještě jich tu pár je.) Ale při poslední návštěvě u nás doma, se rozhodl, že nějaké odveze. Vděčně jsem s ním šla do sklepa a vydávám mu jednu krabici a posléze i druhou - na kterou zapomněl, byla v ní taková ta starodávná vyvolávačka fotografií. Po otevření na mě vyběhlo cosi krajkového a odporného. “To je PLYMO!“ vyřkne babička nadšeně. Moje lehce znechucené cože, jí zřejmě trochu zasáhlo. “Peřinka a polštářek do kočárku, víš jak jsme si to všechny přály?“ Vykulím oči a znovu se podívám co ti držím v ruce. A v srdci mě hřeje pocit, že tahle móda je už pryč.