Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z prosinec, 2015

Do třetice

Nevím jak u vás, ale u nás platí do třetice všeho dobrého.  Tak třeba zdraví:  Můj žaludek. - Ledviny. - Sype se mi opravovaný zub. Manželovi zuby - ledviny - a teď po novu ho chytly záda. Ale týká se to i hmotných věcí.  V listopadu se s námi po deseti letech rozloučila televize. Manžel před Vánoci měl hádku s vysavačem.  A mě dneska zůstal v ruce nefuknční tyčový mixér... Prostě ať už je tomu konec, tenhle rok z nás musí mít radost naše lékárna a alza... Haleluja! 

A je už po nadílce...

Chtělo se mi napsat po Vánocích, ale to bych lhala. Vánoce ještě trvají a doufám, že my si to všichni ještě užijeme. Letos se mi nepodařilo vytvořit virtuální PFko ani přání, jak jsem chtěla.  A proto aspoň dodatečně doufám, že jste si všichni užili Vánoce a dárky vás potěšili a hlavně, že pod stromečkem (nebo v i později) jste se sešli se všemi, které máte rádi.  Na Vánoce je totiž podle mě nejdůležitější to setkávání.  Prot vám do nového roku přeji, ať se setkáváte hlavně s těmi co máte rádi vy a co mají rádi vás.  Ale přeju vám do cesty i nějakého toho blbce, abyste si vážili těch, co blbci nejsou.  Také vám přeji zdraví, protože jak letošní rok ukázal nám, toho není nikdy dost.  A naposled vám přeji, aby se každého dotkla aspoň maličko štěstěna.   

Tenhle pocit...

Tenhle pocit štěstí bych si chtěla udržet co nejdéle. Dneska jsem byla na novém vyšetření kvůli nějakému útvaru v žaludku. Doba čekání byla nesnesitelná - objednaná na devátou a na řadu jsem přišla už v půl jedenácté... Když jsem s hadičkou v krku slyšela doktora jak říká, že tam nic nevidí, rozplakala jsem se štěstím.  Nakonec doktor konstatoval, že se pravděpodobně jednalo o ložisko zánětu, které zmizelo díky užívání antibiotik na ledviny.  Pocit stěstí ale vydržel až domů a když jsem objala svoje kluky málem jsem se znovu rozbrečela.  Nikdy by mě nenapadlo, jak budu ráda za nic! Za to že je vše v pořádku! A jak moc dobrý pocit je vědět, že jste v pořádku! (Dneska si ale užil muž, chudákovi trhali moudrák a nemůže skoro mluvit.) 

Zase lazaret

Napřed chci poděkovat všem, kteří vyjádřili podporu k mému zdravotnímu stavu! Moc vám všem děkuju za e-maily, zprávy i komentáře. Slibuji, že se budu držet zuby nehty!  U nás doma máme pravděpodobně víc léků na cokoliv než v naší lékárně. Včera jsem se bavila s kamarádkou a ona se zcela lehkomyslně zeptala, co děláme tento týden. "V pondělí jde muž na kontrolu, protože ho pořád bolí záda." (Tak ho dnes doktorka poslala na ultrazvuk a dostal silnější prášky na bolest.) Pokračovala jsem dál: "V úterý ráno jdu já a snad stihnu nakoupit zbytek vánočních dárků. Ve středu jede muž hned ráno k zubaři (do Berouna) a já jedu do toho Motola (eeee). Naštěstí k nám přijedou rodiče a budou hlídat. No ve čtvrtek jsme se chtěli vyfotit, ale asi to ještě odložíme, když kluci mají ten chrchel a rýmu a půjdeme až v pátek." V tu chvíli jsem si připadala jako důchodce. Příště si tohle celé odpustím a raději řeknu, že něco bohužel máme... Na jednu stranu si říkám, aby byl tenh