Bláznivá matka

Lidi, kteří nemají sourozence přišli o mnoho. V mém životě jsousituace, kdy bych si svého bratra odpustila a vlastně ani nelitovala. Už někdy na druhém stupni základní školy, jsem začala tvrdit, že jsem jedináček. A přesto našly se i takové učitelky, které byly schopné mi mého bratra o hlavu doslova omlátit. Měla bych začít od začátku, věřím, že když se z toho vypíšu, bude mi o trochu líp. Mezi mnou a mým bratrem je sedm let rozdíl. Ze začátku, to si nepamatuju, znám to jen z vyprávění, mě můj bratr velmi miloval. Staral se o mě, bránil mě a pak přišla zřejmě puberta a tu už si pamatuju. Kdy mě v rámci výcviku, bil a nutil lhát ale zároveň s ním byla i sranda, když nebyli poblíž jeho kamarádi, to se vracel k výcviku. Ale i tak jsem se nedokázala přinutit ho nemít ráda a vždy jsem ho před rodiči hájila a chránila. Pak se ale stalo něco a mě to něco stále utíká. Bratr utekl z domu, začal krást a začal brát drogy. Nebylo to příjemné období pro nikoho, doteď nedokážu pochopit, jak

Včera večer to bylo tři roky, co k nám do rodiny přišel Eli. Tři roky naplněné absolutním štěštím, že ho máme. Naplněné smíchem, pláčem, radostmi i nějakými těmi bolístky. Nestačím se divit, jak rychle se mění a dospívá. A jaký skvělý kluk se z něj stává, s obrovskou fantazií, smyslem pro humor a jak je milující, pozorný, mazlivý, všímající si všech drobností, ukecaný a nadšený. Má i své chvilky kdy je trochu ukňouraný a občas se snaží něco si vybrečet. Ale těch je čím dál tím méně. Je to náš prvorozený a to mu zůstane. Je to dítě o kterém jsme si mysleli, že nikdy mít asi nebudeme. Proto je možná i trochu rozmazlený. A my ho budeme vždy milovat, jak jen to bude možné.

Stál jednoznačně za všechno to usílí. Mít děti takhle po sobě je úžasná příležitost, jak toho o sobě hodně zjistit. U mě to je například: Umím ječet jak ta největší hysterka. Dokáže se ze mě stát osmiruká bohyně a někdy i dvanáctihlavá saň. Pořádek v bytě je pro blbce. Hodiny jsou velmi ale opravdu velmi zastaralý a relativní způsob měření a zaznamenávání času. Stačí před odpoledním spánkem a po odpoledním spánku. Opravdu mi stačí naspat i jen dvě hodiny a nadále normálně fungovat (pokud je doma dostatek kávy). A mohla bych pokračovat do nekonečna, ale o tom tenhle článek není. Je o Faníkovi a jeho prvním roce. Za který zvládl vyrůst z malého žluštístka až po neuvěřitelného svůdníka a herce. Vrůstem to dotáhl až na 77 cm a 9,5 kg. Coby lezec je si jistější ale byl i nachytán, že umí stát i chodit. Jen u toho nikdo nesmí být. Má rád téměř veškeré potraviny, co se mu nabídne to sní. Zvládá si na starším Elim vynutit co chce. Je naprosto zarputilý a nedá se jen tak odradit.