Bláznivá matka

Lidi, kteří nemají sourozence přišli o mnoho. V mém životě jsousituace, kdy bych si svého bratra odpustila a vlastně ani nelitovala.
Už někdy na druhém stupni základní školy, jsem začala tvrdit, že jsem jedináček. A přesto našly se i takové učitelky, které byly schopné mi mého bratra o hlavu doslova omlátit.
Měla bych začít od začátku, věřím, že když se z toho vypíšu, bude mi o trochu líp.

Mezi mnou a mým bratrem je sedm let rozdíl.
Ze začátku, to si nepamatuju, znám to jen z vyprávění, mě můj bratr velmi miloval. Staral se o mě, bránil mě a pak přišla zřejmě puberta a tu už si pamatuju. Kdy mě v rámci výcviku, bil a nutil lhát ale zároveň s ním byla i sranda, když nebyli poblíž jeho kamarádi, to se vracel k výcviku. Ale i tak jsem se nedokázala přinutit ho nemít ráda a vždy jsem ho před rodiči hájila a chránila.
Pak se ale stalo něco a mě to něco stále utíká. Bratr utekl z domu, začal krást a začal brát drogy.

Nebylo to příjemné období pro nikoho, doteď nedokážu pochopit, jak to moji…

Včera večer to bylo tři roky, co k nám do rodiny přišel Eli.
Tři roky naplněné absolutním štěštím, že ho máme.
Naplněné smíchem, pláčem, radostmi i nějakými těmi bolístky.

Nestačím se divit, jak rychle se mění a dospívá. A jaký skvělý kluk se z něj stává, s obrovskou fantazií, smyslem pro humor a jak je milující, pozorný, mazlivý, všímající si všech drobností, ukecaný a nadšený.

Má i své chvilky kdy je trochu ukňouraný a občas se snaží něco si vybrečet. Ale těch je čím dál tím méně.

Je to náš prvorozený a to mu zůstane.
Je to dítě o kterém jsme si mysleli, že nikdy mít asi nebudeme.
Proto je možná i trochu rozmazlený.

A my ho budeme vždy milovat, jak jen to bude možné.

Stál jednoznačně za všechno to usílí.

Mít děti takhle po sobě je úžasná příležitost, jak toho o sobě hodně zjistit.
U mě to je například:
Umím ječet jak ta největší hysterka.
Dokáže se ze mě stát osmiruká bohyně a někdy i dvanáctihlavá saň.
Pořádek v bytě je pro blbce.
Hodiny jsou velmi ale opravdu velmi zastaralý a relativní způsob měření a zaznamenávání času. Stačí před odpoledním spánkem a po odpoledním spánku.
Opravdu mi stačí naspat i jen dvě hodiny a nadále normálně fungovat (pokud je doma dostatek kávy).
A mohla bych pokračovat do nekonečna, ale o tom tenhle článek není.

Je o Faníkovi a jeho prvním roce. Za který zvládl vyrůst z malého žluštístka až po neuvěřitelného svůdníka a herce.
Vrůstem to dotáhl až na 77 cm a 9,5 kg.
Coby lezec je si jistější ale byl i nachytán, že umí stát i chodit. Jen u toho nikdo nesmí být.
Má rád téměř veškeré potraviny, co se mu nabídne to sní.
Zvládá si na starším Elim vynutit co chce. Je naprosto zarputilý a nedá se jen tak odradit.
Ze slov: bába…