Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červen, 2014

15. Měsíců

Malý se rozhodl, že na zemi to je trapný a tak leze po židlích a po stolech. Což mi navozuje novou dávku infarktů.
Zubů máme už skoro plnou pusu. Horní stoličky a jedna spodní jsou už venku a špičáky se tlačí. Takže malý je hrdým nositelem 13-ti zubů.
Slovní zásobu rozšířil o vosu (bzzz), když je něco fuj (bak,bak) a taky když bije mě nebo kočku, tak říká au. Ještě chvilku a budu moct sepsat děcko-český slovník.
Dovolím si přidat také jednu historku. Zlatý děda malého učí už od nějakého šestého měsíce toto: "Bába blbá"
Ovoce to začalo nést až teď. Byli jsme nakupovat s tetou pro malého botky. A E.li se zlatě usmíval a laškoval, jak to jen umí. Než k nám dorazila prodavačka. To se na ní zamračil a zcela zřetelně řekl: "Blbá."
Prodavačka si zřejmě myslila, co ho to učíme. Protože my s tetou jsme se řechtaly až domů.
Musím také přiznat, že do nového měsíce svého života vstupuje s menší separační krizí. Kterou jsme mu zpusobili my, když nám vypadla chuvička a my ho …

Životní poznatek č. 6

Čím větší prostor, tím víc lidí.
Čím víc lidí, tím víc věcí.
Čím víc věcí, tím větší bordel.

Spací (zlo)zvyk

Trochu toho mateřského tématu. Spánek u dětí. Ten, kdo má doma malého spáče, ať si pogratuluje a zbytek článku čte jen pro pobavení.

My doma máme nespáče, poddruh hyperaktivní.

Když chceme, aby spal, tak si ho jeden z nás vezme do ruky a na gauči ho ukolébá k spánku. Samozřejmě můžeme si za to sami, že jsme ho nenaučili spát. Ale já si pořád říkám, že je ještě malý, protože ho jako malé miminko chci vidět, přiznávám. A tak jsem se rozhodli, že ho to odnaučíme. Ono uspávat dvanáctikilové dítko není zrovna lehké.

Jakmile dítě začne jevit známky ospalosti, přenášíme ho do postýlky. Já si lehnu vedle něj. Zpívám mu, vyprávím pohádky, dokud neusne. Opatrně vstanu a jdu si číst. (Protože postýlku máme na jiném patře a protože chůvičku jsme si nepořídili. "Stačí přece mobilní aplikace Baby monitor, ne?")

Takhle jsme to aplikovali týden. Dokud doma s dítkem nebyl jen manžel. Teď zase dítě uspáváme v ruce, protože to je jednoduší.

Vypadá to, že budeme muset počkat, až E.li začne mluv…

O fotce

Některým z vás neušlo, že se tu vyskytla fotka E.liho a mě. I když jsem psala, že sem žádné fotky dávat nebudu...

Proč jsem jí sem tedy dala? 

Jednoduše, líbí se mi...

Na facebooku, na twitteru i na profilu tuhle fotku mám. Tak proč její větší sestru nehodit i sem?! Když někdo bude chtít přece si ji stejně najde.

Vstávání

Už druhý den se pokouším vstát v pět hodin ráno, abych si zacvičila. Dopsala rozepsaný příběh, který chci opět publikovat na Bez Hranic a třeba (jako dneska) dodělat polévku k obědu.

Jenže mi to nejde.

Nemám problém se sama od sebe v pět probudit. Horší je vylézt z té teplounké postele.
Kouknu do postýlky E.li je pokojně rozvalen.
Kouknu na manžela a ten spokojeně odfukuje.
Proto se raději k němu přitulím, řeknu si: "Ještě chvilku." A spím až do sedmi, kdy se budí dítko.

Nemám prostě dost odhodlání vstát. A to mě mrzí. Pak si to celý den vyčítám, že nestíhám kvůli tomu, že jsem raději spala.

Máte nějaký probouzecí rituál? Něco co vás z té postele jednoduše vykopne?

Květen

Obrázek
Měsíc probouzejících se květin a měsíc lásky utekl jako voda. Nějak mi uteklo, že začal a najednou je pryč.
Skoro mám pocit, jako kdybych tím časem plýtvala na něco hloupého. Cestovali jsme, odpočívali jsme a tento měsíc si hodně povídali o plánech. 
Rozběhli jsme rekonstrukci domu, čeká nás výměna plynového kotle, bojleru a budeme dělat i ten krb.
Navíc upravujeme i zahradu.  Mám pocit, že jsme si ukousli velké sousto, ale držím nám palce, ať se z toho nezblázníme.
Z Háděte se stal už najednou velký kluk, který si rozhodně razí svůj názor. Až mě z toho někdy dost bolí hlava. Jinak v noci se přestává budit a tak jsem aspoň trošičku odpočatá.
Ráda bych vám sem dala nějaké zajímavosti, ale opravdu tenhle měsíc mi nějak protekl mezi prsty. Je tu jen jedna změna a to upravené kategorie tady na blogu. Všimli jste si? ^^
Přeji vám pohodový červen a mnoho krásných zážitků.