Příspěvky

47. Zjednodušujte co lze

Všichni si přejí zjednodušovat. Aspoň takový mám teď pocit.

Dokázala bych tohle téma rozdělit na další drobné odnože.
Svůj rozvrh.
Oblečení.
Bydlení.
Rozvrh vašich dětí.
Práci.

V první řadě, je ale důležité sledovat se a zjistit, kde to nejvíc drhne a tam zapracovat.
Jde o vás a o to, aby vy jste měli jednodušší život. Neměňte lidi kolem sebe a nesnažte se vnutit změnu i jim. Stačí, když okolí uvidí, že u vás to funguje.


46. Vytvořte rodinou tradici a udržujte ji.

Rodina je takový malý mikrokosmos toho jací si přejeme být lidé. Není to tak?
A v rodině by měly být i nějaké tradice na které ostatní členové budou rádi vzpomínat. Palačinky v sobotu ráno, piknik na poslední den školy, procházky po nedělním obědě, páteční kino. Nevím, jistě vás toho napadne daleko víc.

Vytvořte si tradici, ze které budete mít radost úplně všichni!
Klidně si spolu sedněte a proberte to s dětmi, určitě taky přijdou s nějakým zajímavým nápadem.
Udržování není jednoduché. Já jsem jako malá jezdila s rodiči do kina. Každý měsíc jsme se sebrali a odjeli do nějakého obrovského kina, vybrali si film a bavili se. Popcorn, film a povídání u večeře. Mám na to spoustu milých vzpomínek.

Proto si vytvořte i vy svou tradici a zajistěte sobě i dětem zábavu a milé vzpomínky.

45. Přemýšlejte nad tím, co říkáte

Mám pocit, že v dnešní době se nejvíce rozvíjí prázdné tlachání a nepravdy a polopravdy. Důležité je něco říct. Na obsahu a formě podání vlastně nezáleží. A to ani vůči sobě samým.

Jsem smutná, když slyším jak někdo sám sebe schazuje a nebo to dělá někomu dalšímu. "Jsem nešika." "Koukej co děláš ty trubko."

Víte, snažím se sama sobě zavést takové krásné pravdilo. Říkej co myslíš a mysli, co říkáš. Naše mysl je neuvěřitelně mocná zbraň. Když o sobě budete přemýšlet, jako o člověku, který nic neumí a nic nedovede, co myslíte? Zvládnete vše?

Zkuste se tenhle týden zamyslet nad tím co a jak a komu říkáte. Zkuste být co nejupřímnější a opravdoví k sobě i ke svému okolí.

Přemýšlejte, co říkáte a jak to říkáte.
Jak mluvíte s rodinou, s přáteli i se zcela cizími lidmi.

44. Dělejte drobnosti

Snažte si všímat lidí kolem sebe. Kolikrát i úsměv a zeptání se souseda na to jak se má může mnoho změnit.
Čokoláda na nervy do práce, když jste všichni pod tlakem, je kolikrát lepší než třídenní teambulding.

A nedělejte tyhle drobnosti jen pro ostatní ale i pro sebe. Večer si napustit vanu a pustit si naplno oblíbenou hudbu... 

Zásadní je být všímavý a ohleduplný a neočekávat nic nazpět.

43. Vytvořte s rodinou fotoalbum

Taky jako já máte určitě plný telefon i počítač fotek, které jednou (až bude čas) vyvoláte a uděláte fotoalbum...

Vrhněte se do toho hned. Po malých krůčkách. Přizvěte i děti a partnera. Může to být i zábava na pár dní. Vybrat fotky do alba. Nechat je vytisknout. Vybrat foto-album. Vytvořit popisky...

Společně strávená chvíle, která se počítá. Vzpomínání na výlet nebo na první krůčky. Historky z podsvětí, vašich bezdětných já...


42. Káva s kamarádkou

I když se to nezdá, někdy je velmi důležité vyrazit ven a pobavit se s někým jiným. S někým koho moc často nevídáte ale dokážete si s ním/ní vyprávět celé hodiny.

Nebo si vyrazit do divadla nebo do kina.

Prostě jednou za čas si udělat čas i na přátele.

A pokud zrovna musíte šetřit, tak je pozvěte k sobě domů na kávu a na sušenky!

Taková chvilka s jinými lidmi vás dokáže nabít energií na několik měsíců dopředu (ale je dobré ji udržovat a nevyčerpávat.)

Asi jste si všimli...

...že to tu trochu uvadá.

Ale mám pocit, že to co se u nás děje nového, bych někam zapsat měla. Přece jen to byl i důvod proč jsem založila tento blog.

Tady jsem o tom ještě nepsala, ale příští rok se už těšíme na nový jarní přírůstek do rodiny. Dítko s číslem 3 by se mělo narodit na počátku března. Po počátečních depresích (které způsobila moje vlastní hlava a otázky, které se neustále dokola opakovaly) a necelých třech měsících nevolností a pocitu, že je něco špatně, se vracím zpátky do svého normálního stavu. Tohle těhotenství tedy trpím dost křečemi v břiše a z nějakého důvodu nemůžu brát magnesium, protože z něj zvracím.

Běhat jsem přestat musela, právě kvůli křečím a nevolnostem. Což zase nepomáhalo mé psychice. A v těch chvílích, kdy jsem se prostě potřebovala někde zavřít a potichu vyplakat, jsem se musela starat o kluky.

Jinak kluci se těší a neustále mění zda chtějí holku nebo kluka. Fanda chtěl napřed Vojtíška, pak malou holčičku a teď je zpátky u kluka. Elda chtěl kluka, a…