Příspěvky

22/2017

Elíš zůstával doma a my jsme většinu času trávili po hřištích a nebo na zahradě. V úterý jsme si udělali výjimku a vyšli si do školky na oslavu dne dětí a 170. let školky. Všichni čtyři a ten den jsme si opravdu užili.

Jinak se nám hrozivě příbližil čas rekonstrukce a my začali vyklízet a likvidovat nepořádek z podkroví. Všechny věci jsme nastěhovali do jednoho patra a snažíme se teď o sebe nezakopávat. Stále ještě je otevřená otázka podlah a myslím, že ještě chvíli otevřená zůstane. Ale prozatím se už i muž přiklání k pvc. (Haleluja!)

Kluci pomáhali a byli zlatí, ale Eli už si v neděli stěžoval, že si s ním vůbec nehrajeme. A měl chudáček pravdu... Bohužel jsme na vše sami a kluci se musí zabavit sami. Teď už vím, že jim snad raději příště najmu paní na hlídání, aby je aspoň vytáhla na hřiště. Opravdu mi začíná být líto, že nemáme funkční příbuzenstvo.

A teď už nás čeká trochu náročnější týden! Na který se ale všichni těšíme.

18-21/2017

Zdravím vás z neuvěřitelného nepořádku!
Ale já to vezmu popořádku... :)

Na začátku měsíce jsme konečně začali zase výletit, když jsou oba kluci zdraví.
A na první májový den jsme se rozhodli vyrazit na Říp. Jediné, co jsme podcenili byl vítr. Nemysleli jsme si, že to bude až taková fujavice. Ale jinak Eliáš vyšlápl celý kopec úplně v pohodě a bez remcání! Fanda už v aleji, že potřebuje "dodolu". Když jsem odmítla reagovat, chytil tátu za nohu "Plosííím do luky." U mě se prostě nesnaží mluvit, tak aby mu bylo rozumět. Nechápu...
Doma kluci ani nechtěli jíst a šli rovnou spát. Utahaný jako koťata a pěkně vyfoukaný.

Eliáš se byl ve školce fotit a trochu se bál. Protože se tam vracel po třech týdnech. Byl nervózní a natěšený. Ale hned prý šel za Kájou a šli si hrát s auty. Paní učitelce řekl, že čekáme miminko, což jsem jí ještě ten den vymluvila. A ona se na mě tak vědoucně usmála a říká: "Oni děti všechno slyší, o čem se doma povídá." Tak se začínám bát, co…

17/2017

Kluci si spolu udělali výlet za tetou a za miminkem. Já s Faníkem si užívala domácí klídek a pohodu. Pak jsme si to vyměnili a já s Eliášem šla navštívit jeho školku a oslavit čarodějnice. Jenže to byl den blbec. Ráno byli oba kluci očkovaní a na Čarodějnice nedorazil ani Kája ani Sárinka. Navíc se mu tam udělalo špatně, tak jsme jeli brzy domů.

Následně jsme zvolnili a užívali si klídku a pohody. Každé ráno malovali a odpoledne šli na zahradu nebo na procházku. Největší srandu kluci měli, když jsme naložili našeho psa (17 let) do auta, aby se mohl proběhnout po Lesoparku, který je od nás vzdálený necelé dva kilometry. Jenže dědeček by to neušel a my se snažíme, aby aspoň jednou týdně se venku trochu prošel.

Nakonec jsme jeli nakoupit na Zličín, protože jsme se s mužem shodli, že s Fandou je to o žloutenku, nakupovat ve Slaným. Popravdě nechce se mi s nimi chodit ani na hřiště. O víkendu k nám měli přijet moji rodiče a všichni jsme se na čarodějnice měli přesunout ke tchánovcům. Nako…

16/2017

Na naší rodinné radě jsme se usnesli, že tenhle týden prostě škrtneme.

Vůbec nic se nedělo, protože jsme všichni trpěli kašlem a rýmou. Eli v důsledku nevycházení z domu byl protivný, já protože jsem nemohla mluvit nabručená a Fanda unavený a tudíž nevrlý. A tím si můžete spočítat, že to je jak recept na katastrofu...

Proto tenhle týden v našem univerzu neexistoval.

Věříme, že tenhle nový týden už bude příjemnější a že se snad podíváme na ty slíbené hory.

15/2017

Tak nějak jsem tušila, že v pondělí toho musím hodně zvládnout. Proto se mi tu nakupilo hoooodně lidí na návštevě. Kamarádka s osmi měsíčním miminkem, ze kterého byl Faník úplně unešený! A jak hezky se k miminku choval! Dával mu hračky, hladil po ručce a hlavičce. Pak se tu odpoledne stavila kamáradka ze střední školy a navečer přijeli tchánovci. Naprosto bláznivý den!

V úterý přijel můj tatínek a od vezl mě k zubaři. Měla dorazit i mamka, ale ta chytila nějakou chřipku. V noci Eli začal mít tepłoty a tak zůstal taky doma. U zubaře mi vytrhnuli moudrák, který mě zlobí od chvíle co poprvé vykoukl z dásně. 
Muž měl od středy dovolenou a naše plány na výlety se rozplynuly díky Eldovo chorobě. Teploty a zimnici má stále a podle doktorky je to viróza. V pátek už doma ležel i Fanda. My s manželem odoláváme a snad i odoláme. 
Zub mě trápil první dva dny, ale jíst pořád nemůžu. Překvapuje mě, jaká obrovská díra po tom zubu zůstala! A to že nemůžu hýbat s čelistí. Neboť to fakt bolí.  Takže na…

14/2017

Nějak zapomínám, když si nedělám poznámky průbežně.
Přes týden jsem se snažila Faníka přinutit k chůzi za ruku a mým směrem. Docela to šlo. Až na výlet do Metropole, kde na nás úplně prděl a prozkoumával cestu a obchody sám. Bojím se o něj a o lidi kolem něj. Je jak neřízená střela.

O víkendu jsme jeli na kolo a hned dvakrát. Z toho mám radost! Navštívili jsme poloprázdné trhy v Ředhošti (EET?!) a taky jeli do Ikei a vybírali nábytek - tedy spíš sestavovali bitevní nákupovací plán. Muž vydal rozkaz zbavit se všeho co nám bude doma k ničemu. To je pro mě těžké a chystáme se na to příští týden.

Spoustu věcí se mi nechce dávat pryč. Na druhou stranu, já je nevyužiji a určitě někomu by se hodili. Holt jsem sysel... :D

Lepší rodič

Proč je tak těžké být milý a vstřícný na vlastní děti?

Strašně ráda si o sobě myslím jak dokážu být nad věcí. A většinou se i snažím být nad věcí a povznést se na ty materiální požitky. Jako porazítkovaný gauč, rozlité pití na křesle, stole a koberci, voskovkami pokreslený právě vyčištěný stůl atp.

Vlastně většinou když se ohlédnu zpět tak vidím jak v tu chvíli kdy na svoje děti křičím jsem malá a hloupá a že nedovedu být nad věcí, když se jedná o moje vlastní děti.
A přitom neměla bych právě jim být tou vřelou, milou a klidnou osobou za kterou mě okolí považuje/považovalo?

Jakto že k cizím dětem přistupuju s nadšením a nějaké ty jemné přešlapy toleruju? Jakto že většina lidí se k vlastním dětem chová hůř než k cizímu člověku?! Jakto, že i já se k nim občas chovám tak strašně jako oni ke mně?!

Nebo je to jen tímhle? Opravdu se jedná o zrcadlo nastavené čelem ke mně?
Jak vy k my, tak my k vy...

Strašně moc si přeju být milá, klidná a rozmýšlivá... jenže zrovna dneska se mi nedaří/nechc…