Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z květen, 2014

14. Měsíců

Jelikož týdně nějak ty změny nepozoruji, tak jsem rozhodla, že měsíční rekapitulace bude zajímavější. :)Začíná se stravovat sám. Pro budoucí maminky, zvažte výměnu koberce za cokoliv jiného aspoň v místě, kde jíte. Nebo aspoň malého pejska, jako dojížděče zbytků. Z osmi zubů se pomalu stalo deset. Stoličky se prořízly kupodivu docela v pohodě. Z komunikačními dovednosti jsme na tom podle mě dobře. Ze slovíčka tam, se stalo dej. A to používá rád na vše v okolí a na vše zakázané. Jakmile vidí nebo slyší slovo ježek, začne dupat. U prasátka chrochtá. A plašíme holuby tleskáním. To, že venku i doma lítá jako splašená srna je samozřejmost. Snaží se přijít na veškeré záludnosti, proto doma rozmontovává židli, zapíná sušičku a rozsvěcí světla. Máme doma prostě šikulku. :)

Cestou necestou

Také bych tento článek mohla nazvat: Jak jsem se bála jet s Hádětem 6 hodin v autě. Jenže takový název je příliš dlouhý.

Začnu od začátku.

Rozhodli jsme se, že přes krásný čtyřdenní víkend navštívíme manželovi prarodiče na Moravě. Pro nás to znamená celých 5-6 hodin cesty. A s malým dítkem, to pro mě byla naprosto nepředstavitelná věc. Jak ho zabavím? Když mě samotnou už po dvou hodinách bolí i myšlenka na to, že musím zase sedět?!

Připravila jsem se na cestu:
Jídlo - jablíčka, banán, kukuřičný křupky a piškoty
Pití - horkou vodu do termosky
Hračky - oblíbeného plyšáka a knížku na prohlížení
Tablet - s Autíčky, Šmouly a Tomem a Jerrym
Trpělivost - tu jsem si zabalit nemohla, ale duševně se připravovala na nejhorší.

Nakonec cesta tam byla skvělá. Jelikož jsem vyjížděli ráno, tak Háďátko celou cestu prospalo. Kromě dvou hodin, kdy se díval střídavě z okna a na pohádku.

Cesta zpátky byla horší a to hlavně kvůli vedru a delší kvůli dvěma zastávkám navíc. Háďátko vysvlékli do bodýčka a cel…

Zaujalo mě ~ Duben

Chodím běhat. Každý kdo mě zná si právě plácá na hlavu a přemýšlí jestli jsem se nezbláznila. Já, antitalent na cokoliv, co se sportu týče. (A to jsem chvíli hrála závodně basketball, než jsem si zničila koleno.) Ale beru to vážně. Je konec dubna a já chodím každé pondělí-středu-pátek s kamarádkou běhat.
Uběhneme pár kilometrů, já předcvičím z jógy pozdrav slunci a pak kecáme. Má to skvělé dopady nejen na mou fyzičku, ale i na duši. Každé matce vřele doporučuji!
Vlastně by se dalo říct, že jsem celý tenhle měsíc věnovala zdraví. Do rodinného jídelníčku jsem zařadila tolik zeleniny, kolik to jen šlo. S Háďátkem chodíme na zahradu. V práci jsem strávila přesně čtyři dny! Z toho jeden den byla kontrola na OSSZ. Což vidím jako obrovský úspěch. Dostala jsme se pod hranici jednoho týdne, což jsem chtěla. Naštěstí jsem placená za práci a ne za hodiny.
A taky tu byly Velikonoce! Mám je ráda, i když nechat se každý rok zřezat není nejpříjemnější. Tak se mi líbí ten pocit probouzejícího se jar…