Už zítra...
Už nastal ten okamžik, kdy mi v porodnici řekli, že začnou vyvolávat. Moje pocity jsou smíšené v jeden takový zvědavý a vlastně natěšený chumel. Neznám moc žen, které by se na porod těšily. Jenže dneska mi došlo, že se opravdu těším. Netěším se vyloženě na porod, ale na ten konec těhotenství a začátek nového života. Najednou, ze dne na den, tu s námi bude pidi-člověk, kterého jsme s manželem stvořili. A věřím tomu, že tak jak nás trápil do teď, tak v tom bude pokračovat i nadále. Těšíme se, všichni a strašně moc. Zítra, nejpozději v sobotu, už bude po té devíti-měsíční "práci". Myslete na mě, ať to zvládneme všichni dobře a máme to nejhorší brzy za sebou.