Březen

Až teď se mi chce zasednou k počítači a sepsat náš březnový stav.

Na konci února jsem chytila tu úžasnou chřipku. Nakonec její odnož chytil i muž. Takže jsem se musela v horečkách starat o tři chlapy. Musím říct, že si z toho období moc nepamatuji. Byla jsem úplně mimo. Navíc mi nesedly léky a bylo mi z nich ještě víc zle.

Když mě viděli moji rodiče, naložili mě a kluky do auta a vyjeli jsme na rekonvalescenci na hory. A to mě zachránilo. Klukům i mě se tam udělalo dobře a konečně jsme se z těch chorob dostali.

Po návratu jsme začali dávat dohromady bydlení. Konečně!
Postupně jsem začala stěhovat a zaplňovat naše obytné patro. První jsem udělala hernu - aneb místo, kde si děti můžou hrát a dají mi možnost pracovat na zbytku patra. Úplně se to nepovedlo, protože se jim pořád něco nelíbilo a nebo potřebovali asistenci.

Pak jsem uklidila koupelnu, druhá nejpotřebnější místnost pro děti i pro nás.

A nakonec jsme s mužem začali dávat dohromady obývací pokoj, ze kterého jsme na chvíli udělali i jídelnu. Neboť v naší jídelně zůstávala v krabicích pečlivě zabalená kuchyně.

Když nám přišla deska, na kterou jsme čekali, dorazili i ti, co nám smontovali kuchyni. Po několika drobných řešitelných problémech a dvou dnech jsem poprvé (po dvou měsících a půl) mohla vařit. Problém byl, že jsem někam založila svou kuchařskou knížku a tak si kluci na pořádné pečení museli počkat!

Bohužel tím vším, co se u nás dělo jsme trochu zazdili Eliho narozeniny. Dárky dostal, ale chyběla mu velká rodinná oslava. Nakonec jsme se aspoň část sešli u tchánovců na Velikonocích, ale i tak o tom pořád mluvil...

A tím končí březen.

S přestavbou ještě není úplně hotovo a kuchyně se musí ještě obložit.
Krabice se stále všude povalují a dost věcí musím prodat a nebo vyhodit.
Taky nás čeká ještě (někdy v budoucnu) rekonstrukce toalety, až na další bod ušetříme...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

28 - 34 tt

Už je to přes rok...

Z naší ruiny zšedivím!