Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z leden, 2015

22. měsíců

Rozmlouvá se a opakuje úplně všechno, co slyší a vidí. Je to sranda a vzniká tak u nás doma spousta vtipných scén. Umí foukat bubliny z bublifuku. Naučil se rozeznávat barvy (žlutá - nejoblíbenější, zelená, modrá - ty si mezi sebou občas poplete, červená a hnědá). Byl na očkování a neměl téměř žádnou reakci - až na zčervenání v místě vpichu, ale to snad ani za reakci nepovažuji. Taky mu léčíme podpaží různými mastičkami od doktorky, protože se u něj vyvinul atopický ekzém a zdá se, že prozatím vše zabírá. Spánek se o dost zlepšil, už přestal tolik plakat ze spaní. Takže to co ho honilo ve snu je už snad pryč. Spí po obědě - hodinku a půl a pak večer od devíti do sedmi (plus mínus). A jsme plně odkočárkovaní! Venku mě chytne za ruku a jdeme, jen když ho něco extra zaujme, tak mě pustí. Ale neodbíhá nijak daleko. :) Poslední co musím zmínit je, že už ani nepoužívá dudlík! :) Sice uspávání bez něj delší, ale považuji to za přechodné období a že si brzy zvykne.

28 - 34 tt

Zápisky vznikají od 8. prosince do 25. ledna 2015. 28. týden Tak teď prý začíná třetí trimestr. Nějak se necítím na to, že mi zbývají tři měsíce do porodu... Pořád mám takové to zaseknutí typu: "Cože, jako fakt už?!" A to jsem si říkala, že tohle své poslední těhotenství si užiju! A ono už je skoro po něm! A jak jsem měla radost, že se mi povedlo kilo nabrat, tak kvůli nevolnosti z hor mám zase 76 kilo. Další kontrola mě čeká až za dva týdny ale nějak pochybuju, že dostanu pochvalu. :) 29. týden Asi se mi povedlo se trochu přetáhnout. Protože od úterního rána mě pobolívá v podbřišku. A od čtvrtka už Eliho vůbec nenosím. Duch ale stále a občas víc nepříjemně než příjemně sebou mele. Což mi způsobuje časté výlety na toaletu. Jinak se cítím docela dobře. 30. týden A to ten Vánoční... Začal ale kontrolou u doktorky , která se úplně nepovedla podle mých představ. Dítě přestalo růst a tak mi doktorka vysvětlila, že mám teď 14 dní na to, abych byla v klidu, hodně jedla a z

4. týden - Vztahy a pohodička

Konečně jsem se odhodlala a tento týden věnovala vylepšování vztahů s lidmi z mého okolí. Respektive vylezla jsem ze své pohodlné ulity a vyšla ven. Kupodivu se mi zpátky ozvalo dost lidí, avšak... Za tenhle týden se mi povedlo sejít jen s jednou kamarádkou. I tak to ale bylo super a Eli se zdál být novým programem tak unesen, že se obávám, že z něj bude kavárenský povaleč :D Taky se u nás zastavila na celý den tchyně. Což bylo super, protože hlídání v ten den se opravdu hodilo. Navíc je to skvělá tchyně, se kterou se máme rády a můžeme si celý den povídat. Na večer přijel i tchán a my objednali pizzu. K velké radosti Eliho (jak to, že přijel děda tak i ta pizza). Jinak týden uběhl a já si toho ani nevšimla. Kromě vyřizování mateřské dovolené, shánění nějaký důležitých dokladů a vůbec se téměř nic nedělo. Jen včera, v sobotu, nám od rána nešla voda. Manžel volal na středočeskou vodárenskou a slečna/paní mu oznámila, že technici zjišťují závadu. Po hodině, kdy se ani na internetu

Nový blog

Abych toho letos měla málo, rozhodla jsem se, že přepíšu svoji domácí kuchařku... A proč to nepřepsat rovnou na blog?  No jo... Jenže to bude trochu problém se v tom vyznat.  Tak založím nový blog jen s recepty!  Kdyby jste se chtěli podívat, tak: blazniva-matka-vari.blogspot.cz

3. týden - Konečně procházka ve sněhu!

Pondělí, objednala jsem si nový telefon- haleluja! A prozatím se pokouším plnit své předsevzetí o komunikaci s lidma a komu jsem napsala a ozval se mi zpátky, tak to byla samá jobovka... Asi je pravda, že loňský i ten letošní rok dá zabrat vztahům. Úterý, ráno jsem volala k dětské doktorce, kvůli očkování a čekala jsem, ze řekne ať přijdeme v pátek... A co myslíte? Ještě ten den jsme šli (všichni tři pěšky) na očkování! Eli byl statečný, ale držel ho táta a Elimu asi chyběla nějaká útěcha a tak se rozplakal - poprvé. A taky dostal dvě masti na atopický ekzém. :/ Chudák po mě podědil, ale třeba se mu to spraví a bude v pohodě. Středa, hodně jsme si hráli a odpoledne zase šli pěšky do lékárny - vyzvednout masti. Jeho chůze se zlepšuje, dokonce mě celou dobu držel za ruku a nechtěl pustit. A přes přechody šel vzorově. Zastavil a koukal na mě, jestli můžeme jít. :) Mám pocit, že je zase nějak dospělejší. Čtvrtek, zastavila se u nás na dopoledne teta Monika s Davídkem. Bylo úžasný sle

Obdarovaná

Po dlouhé době, vlastně až teď, se u mě objevil pocit, který je spojen s těhotenstvím. U Eliho jsem si to uvědomovala tak nějak od začátku, ale teď jsem si ho všimla až teď. Je to ten pocit daru. Dar pro mě, že jsem schopná v sobě nosit dítě. Dar života pro to malé dítě. Znáte to? Je to velmi zvláštní a hluboký pocit klidu, vyrovnanosti, pohody a lásky.

2. týden - Zaučování

Začátek týdne byl hezký. Doktorka mě potěšila dobrou zprávou, že F. je v pořádku a povyrostl. Opravdu jsem si oddychla. Jinak týden utekl jako voda a já během něj jen zaučovala, uspávala a nebo čučela do blba. Protože příliš mnoho jiných aktivit se dělat nemohlo. Navíc po každé delší jak deseti-minutové procházce stejně pomalu ale jistě umírám bolestí kyčle, tak jsme se venku ani moc nepohybovali. Rozhodli jsme se, že se o víkendu zajedeme podívat k rodičům na hory. Sníh, krásné počasí, co neustále tvrdí, že tam mají... Nakonec jsme ale nikam nejeli, protože ve čtvrtek už jim tam začalo pršet. A být na horách když prší? Tak jsme se rozhodli zůstat doma a výlet odložit na příští týden. Místo hor jsme se dohodli s tetou K., že se u nás na víkend zastaví. V pátek večer tedy přijela teta K. a bylo úžasné sledovat, jak si na ní Eli zvyká a kravne. Zdá se mi, že opravdu potřebuje být i s někým jiným než jen s námi. A to mě zase nutí přemýšlet nad tou školkou. Zda ano nebo ne... Vítr,

Životní poznatek č. 8

Nesporná výhoda tang je, že ve skříni nezaberou moc místa. Drobnou nevýhodou je, že se musíte opravdu pečlivě starat o epilaci, pokud se ještě někdy chcete před partnerem svlékat.

1. týden - Silvestr a nový rok

Fotogalerie tady. Pondělí jsem strávili krásně na nákupu stupátka za kočárek, teď jen doufám, že ho Eli v březnu akceptuje. Naštěstí se nám podařilo vyhnout se lidem. A nikde kde jsem byli jsme neuvízli ve frontě. V Malviku usměvavá a příjemná paní za pokladnou. V globusu taky moc příjemná prodavačka. I tak mě to ale na zbytek dne unavilo a odstavilo z normálního života. Úterý jsme se probudili do krásného slunečného a zasněženého rána. Dopoledne jsme se proto vydali na procházku. Ve městě jsme potkali dvě protiv-báby. Jedna mi neustále čučela na břicho a docela nepříjemně vyzvídala, jestli Eli zlobí a jaké jsme měli Vánoce. Náš úsměv a roztomilé žvatlání Eliho ji snad bude budit i ze spaní. Večer jsem zkusila recept od Monči z kopečku. A je tak výborný a skvělé se dělá, že sem musím dát i odkaz! Středeční dopoledne jsme se zase věnovali procházce a nutno dodat, že Eli usnul až po druhé hodině. Takže do půlnoci téměř vydržel, odpadnul až kolem půl jedenácté a novoroční ohňostroj

Plány pro nadcházející rok

Nejdůležitějším bodem na mém seznamu je v pořádku a bez jakýchkoliv komplikací porodit zdravé dítě. Více mluvit a vidět se s lidmi, které mám ráda. Vypadat od rána do večera aspoň trochu upraveně. Naučit se konečně pořádně ovládat tu plechovou bestii. (Auto) Začít zase víc psát příběhy. :) Udržet letos váhu pod 70 kg. (Ideál po porodu je pod 65 kg. Ale to záleží na tom kolik ve finále přiberu.) Nechat konečně dorůst vlasy do vytoužené délky. (To jest pod lopatky.) Vyházet ze skříní věci, které nepoužívám, nenosím a nebo je prostě nechci. (A to se netýká jen oblečení.) Mít doma vždy poklizeno. Zrekonstruovat kuchyni a dát ji do stavu, který chceme s manželem oba. Vymalovat ložnici a jídelnu. Udělat si letos čas na pořádnou dovolenou.

Přání

Do nového roku 2015 přeji všem návštěvníkům známým i neznámým, aby se jim rok 2015 vyvedl tak, jak si představují a přejí. Vaše Bláznivá matka :)