Spát, když spí...

Tohle je krásná rada, ale nějak mi nejde. Když malý usne nejdu si lehnout a i když říkám, že půjdu, tak nejdu. Buď žehlím, peru, myji nádobí, vařím a nebo se snažím něco vypít a najíst se. Vlastně, jak tak nad tím uvažuji... Ty rady jdou všechny nějak mimo mě.

Dokážu pochopit, že některým ženám pak doma "hrábne". V prvních dnech jsem si připadala naprosto neschopná. Hlavou mi proudily otázky typu: Co dělám špatně? Jak to jiné matky zvládají? Proč to nezvládám já? A proč sakra pláče?

Nakonec všechny ty moje otázky skončili výčitkami, že ze mě nikdy dobrá matka nebude a vlastním pláčem. Za který jsem si pak nadávala znovu, protože mám být přece v pohodě! Naštěstí mě zachránila kamarádka, která byla v horší situaci jak já (stěhování, hádky doma, hádky s rodiči...), když přivedla na svět svou prvorozenou a začala mi vyprávět, jak to probíhalo u nich.

Zjistila jsem, že ten pocit nejistoty je normální a správný. (Nenechte si namluvit něco o mateřských pudech! Fungují, ale jinak než si představujete.)
Zjistila jsem, že plakat u reklamy je teď taky normální. (Díky šestinedělí a rozbouřeným hormonům.)
A hlavně jsem zjistila, že v tom nejsem sama. Jen se o tom moc nemluví, a to mi přijde jako hloupost. Občas prostě potřebuji vědět a ujistit se (a určitě nejen já), že nedokonalost je normální lidská vlastnost.

Já se jdu pokusit teď na chvíli usnout... Nádobí počká na manžela! :)

Komentáře

  1. Spát a kašlat na nádobí jsem se naučila až u druhého... ono už to ani po těch čtyřech letech beze spánku jinak nešlo i kdybych chtěla :-D Ale velmi doporučuji na tom zapracovat ;-) Začátek je krušný, maně si vybavuji, že jsem si občas ranní hygienu odbyla až když přišel táta z práce :-D Brečení u reklam bohužel ještě nepřešlo vůbec, což nenávidím, zvlášť když jsou demonstrativně pitomé. Holt jsou ale ty nejnižší pudy hrozně po ruce... Jako miminka pěkný, ale jsem fakt ráda, že už mi to odrůstá a domluvíme se :-D Enjoy! Bude jen líp. :-)

    Sargo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, ranní sprchu ještě zvládám, ale horší jsou vlasy. Kolikrát si uvědomím, že jsem se neučesala až večer při čištění zubů, jak na sebe tak hledím tupě do zrcadla :D
      Snažím se užívat si i toho miminka, než mi začne odmlouvat a po vzoru maminky mít na všechno svůj vlastní názor :D

      Vymazat
  2. Podepisuju, přesně tak jsem se cítila několik prvních dnů/týdnů.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Velice si vážím Vašeho názoru a jsem ráda, že jste mi tu zanechali komentář.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mateřská jako robota

Co nového...