Literatura pro rodiče

Vždycky když jsem něco nevěděla, našla jsem to v chytré knize.
Oxfordský slovník jsem si přála od svých třinácti let. Poprvé jsem ho zahlédla ve výloze a já věděla, že ho musím mít. Tolik informací...
Táta mi nakonec k Vánocům koupil Diderota. (Myslím, že si chtěl sám počíst.)
Při loňských Vánocích jsem cítila drobnou závist, když tchánovci dostali od Ježíška Ottův slovník naučný, to je taková česká několika-dílná encyklopedie.

A samozřejmě teď bych opět chtěla sáhnout po knize, která by mi řekla, co dělat s tím naším pidi-človíčkem. Aby z něj vyrostl plnohodnotný, chytrý a milý člověk. V tuhle chvíli už nevěřím své přirozené inteligenci a přírodě, jako tomu bylo během celého těhotenství. Kdy mi maminka několikrát vysvětlovala, že viděla krásnou knížku o těhotenství a já jí na to s kamenným výrazem odpověděla, že až budu chtít vyděsit, tak se kouknu do diskuze na mimibazaru. (Chvíli tápala, než se tam sama podívala...)

Ale až bude to dítko na světě, tak jak poznám, že je v pořádku. Vždyť ten prcek nebude umět ani mluvit?! A jak nedávno psala Vanilka, co když ho to ani nezvládnu naučit?! Musím někde najít odbornou knihu, ve které mi aspoň něco vysvětlí. A tak začal lov na knihu...

Nakonec jsem vybrala pět favoritů z mnoha (nebo spíš z nekonečného množství) titulů:

Koncept kontinua
Nejšťastnější miminko v okolí
Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly 
Jak žít a nezbláznit se
Respektovat a být respektován

Teď už jen čekám na schválení knih manželem... Ale jen pět knížek z toho nekonečna - to je přece úspěch ne? Obzvláště, když jeho jedinou knihou, kterou četl o dětech bylo Prevítem snadno a rychle. (Mimochodem také úžasná knížka, pokud si myslíte, že vaše děti jsou andílci. :D )

Komentáře

  1. Ahoj Calad, naprosto Tě chápu, jsem na tom stejně. I když tedy já se tedy nechala vyděsit mnohem dřív než Ty a hltala písmenka o "miminech a maminách" už v těhotenství. Mám už načteno docela dost(mimo jiné i většinu z toho, co sis vybrala mohu jen doporučit). Ale přicházím na to, že čím víc čtu (a čím víc si nejrůznější knihy vzájemně protiřečí), tím jsem klidnější a tím více se vracím právě k té intuici a vlastním instinktům. Neboj, nezakrněly, probudí se, až je budeš potřebovat. A poradí ti klidně i v rozporu s těmi chytrými knihami (pak poslouchej hlavně sama sebe).
    Pokud chceš ještě nejakou inspiraci na čtení tak můžu doporučit ještě: Věda zvaná rodičovtství, Tajemství výchovy šťastných dětí, Proč se z našich dětí stávají tyrani a celkem kterou koli knihu od českého psychologa Zdeňka Matějčka. Hezký den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za komentář :)
      Pravda je, že co už jsem tak rozečetla, tak mi přijde, že vlastní rozum je asi nejlepší variantou. V každé knížce nacházím něco s čím vyloženě nesouhlasím, ale některé myšlenky se mi líbí. A některé ty knížky budu muset přečíst ještě jednou...

      Vymazat
  2. Prevítem snadno a rychle je pěkná nuda a značně idealizovaná sranda někoho, kdo měl dítě možná na pět minut půjčené. To je tak slaboučký odvárek reality! Je znát, že mají v Británii možnost děti odložit již v ranném věku :-D Nebo to psali až když bylo dítko školou povinné a skutečnost se dávno vytratila do blaženého zapomnění ;-) Knížky jsou dobrá věc, člověk určitě najde něco, co mu potvrdí jeho názor, ale ten náš případ reaguje dosti nestandartně a časem jsem na ně byla akorát čím dál naštvanější, když jsem si četla o všech těch normálních dětech a jak fungují... a to i když to měly být problematické děti :-D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Velice si vážím Vašeho názoru a jsem ráda, že jste mi tu zanechali komentář.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co nového...

Mateřská jako robota