18-21/2017

Zdravím vás z neuvěřitelného nepořádku!
Ale já to vezmu popořádku... :)

Na začátku měsíce jsme konečně začali zase výletit, když jsou oba kluci zdraví.
A na první májový den jsme se rozhodli vyrazit na Říp. Jediné, co jsme podcenili byl vítr. Nemysleli jsme si, že to bude až taková fujavice. Ale jinak Eliáš vyšlápl celý kopec úplně v pohodě a bez remcání! Fanda už v aleji, že potřebuje "dodolu". Když jsem odmítla reagovat, chytil tátu za nohu "Plosííím do luky." U mě se prostě nesnaží mluvit, tak aby mu bylo rozumět. Nechápu...
Doma kluci ani nechtěli jíst a šli rovnou spát. Utahaný jako koťata a pěkně vyfoukaný.

Eliáš se byl ve školce fotit a trochu se bál. Protože se tam vracel po třech týdnech. Byl nervózní a natěšený. Ale hned prý šel za Kájou a šli si hrát s auty. Paní učitelce řekl, že čekáme miminko, což jsem jí ještě ten den vymluvila. A ona se na mě tak vědoucně usmála a říká: "Oni děti všechno slyší, o čem se doma povídá." Tak se začínám bát, co tam vypráví...
Někdy v půlce měsíce si mě Eli vyžádal a já ho měla doprovodit do školky. Už ho vodím jen já.
Taky tenhle měsíc zapadl ve školce do kanálu (vyřešeno a víko a je přišroubované). Měl pohmožděnou nohu a roztržený zadek.
A konečně se Eli rozhodl, že u své kadeřnice mě nepotřebuje a sám si sedl na židličku a nechal se ostříhat. Vím, že to musí znít hloupě, ale mě tahle projevená důvěra naprosto dostala.

My s Faníkem navštívili místní "Baby-klubík" a už tam pravděpodobně nepůjdeme. Faníkovi se tam líbilo, ale pro mě to nebylo. Byli jsme na kontrole na ORL a za týden šli na vyndání špuntů z uší. To bahno co tam chudáček měl! Nechápu kde se to v těch pidiouškách mohlo sebrat. A za odměnu jsem nechala poprvé profesionálně ostříhat i jeho. A je u se to líbilo!

Konečně se nám podařilo snad vyběhat všechno možné a získali jsme dotaci. Tedy máme email, kde se píše, že se na nás brzy obrátí se smlouvou. Máme dokonce i datum, kdy k nám přijdou na opravu střechy. Proto, teď když potřebujeme nejvíc dělat, zničehonic lehl Eli s teplotami a bolestmi hlavy. Mám dojem, že to je zánět středního ucha. Víc se dozvím snad zítra. A proto s mužem kvaltujeme a vyklízíme a snažíme se utřídit si svoje plány do jednoho společného.
A to je i ten důvod proč jsem nestíhala pravidelné přehledy...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co nového...

Mateřská jako robota