01/2017

První týden v roce nebyl zrovna vzrušující. Já hned na začátku týdne chytla rýmičku a podle toho se odvíjela moje energie plnit předsevzetí. Navíc jsem ještě navštěvovala rehabilitace s bederní páteří. Zase jsme ale hodně s klukama tvořila.

Ve čtvrtek onemocněl i Elíš a to už se doma jen koukalo na pohádky. Nálada u kluků pod psa, protože nemohli do toho krásného sněžného počasí.

Zase jsem se ale naučila něco víc o svém vzteku a musím se trochu pochválit. Že jsem to tenhle týden docela zvládla, až na jedno noční uklouznutí. Eli se budil, že ho bolí noha a když to udělal po třetí už jsem na něj byla nepříjemná. A když jsem nad tím přemýšlela, napadlo mě, že si povedu svůj vztekací deník. Je to docela náročný, až mě to překvapilo a je tam víc otázek než odpovědí...

Komentáře

  1. Vztekaci deník bych taky asi potřebovala.. Ale já vím, co je ten spouštěč u mne, pms, únava, stres...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslim, ze jsem se ve vnimani sveho vzteku posunula dal. Neni to jen o tom ho ovladnout, vlastne o tom to neni vubec. Spis porozumet mu, zjistit proc se to tak deje a lepe pochopit situaci a pro priste se ji pokusit predejit a nebo resit jinak... :) Rikam vic otazek nez odpovedi. :D

      Vymazat

Okomentovat

Velice si vážím Vašeho názoru a jsem ráda, že jste mi tu zanechali komentář.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mateřská jako robota

Co nového...