Těhotenství a realita

Jsou všude kolem nás a je těžké si jich nevšimnout. Obzvláště když už jste si tím stejným obdobím prošla vy sama a nebo vás právě čeká.
Mluvím o těch roztomilých vílách s bříšky, co si je neustále hladí a neustále se usmívají a jsou tak "happy", že vám těhotenství prostě přijde jako jedna velká super úžasná věc.
Má to však jeden obrovský háček, tedy vlastně hák a není jen jeden.

Počátek těhotenství
Na kamarádkách si ho ani nevšimnete a ani o něm nemluví, kdežto když se to bude týkat vás můžete se těšit na:
Častější návštěvy toalety.
Neskutečnou únavu, kdy usnete klidně i po dvanáctihodinovém spánku při cestě tramvají do práce.
Nechutenství, kdy vám přijde každé jídlo naprosto odporné - vůní, konzistencí nebo prostou existencí. A nebo se psychicky připravíte na tři měsíce ranních nevolností. Jenže, co to je? Najednou je vám blbě celý den a ještě ke všemu déle než jen tři měsíce?!
A je celkem vysoká pravděpodobnost, že chytnete nějakou chorobu. Angínu, chřipku, zánět čehokoliv. Přece jen váš organismus je v šoku, nechápe co se s ním děje.

Relativně klidný střed
Už to začíná být vidět a lidí vás začínají podezírat, že se buď přežíráte a nebo vám začnou sahat na břicho i bez dovolení. K tomu ještě:
Sex. Všechny vaše kamarádky vám tvrdí, jak byly nadržené jako veverky. Vy jste ale zdá se výjimka. Opak je pravdou kamarádky lžou. Vždycky lhaly a lhát budou. Aspoň v tomhle případě.
Pohyb miminka. Z počátku nádhera jak vás v bříšku lechtají motýlci se díky postupujícím týdnům mění k "Sakra jak je možný, že to dítě si dělá trampolínu zrovna z mýho močáku/žeber/ledvin/..."
Spaní. Sice vás přestává budit časté čůrání, zato si zvykáte spát na boku. Protože na zádech je to nepříjemný a na břichu se to nedá.

Fakt rychlý a nebo pomalý konec
Začíná vás pomalu bolet všechno bolet. Kyčle, žebra, nalévající se prsa, páteř, chodidla.
Pupíček začíná najednou překážet. Umýt nádobí u linky je fakt oříšek, ohnout se pro ponožku, která spadle je téměř neřešitelný problém, nemluvě o stříhání nehtů, holení nohou a jiných partií (kromě podpaží, to jde docela v pohodě) a třeba i zavazování bot.
V noci se budíte kvůli toaletě.
Přistihla jste se, že se na ten porod vlastně těšíte.
A pak porod sám o sobě.


Nechci abyste nabyli dojmu, že těhotenství je katastrofa. To vážně ne. Jen se dál na veřejnosti usmívejte a povídejte všem jak super věc vás potkala. Protože je to pravda.
Mít dítě je opravdu zásadní okamžik v životě každého. Člověk se o sobě dozví kupu ošklivých věcí. Nejen od dětí ale i od sebe samých.

Usmívejte se! :)

Komentáře

  1. Teda já to vůbec nepochopila tak jako Lucie či Sedmikráska :-) Napsala jsi to velmi výstižně. Úplně jsem se znovu vžila do doby zhruba před rokem, kdy jsem asi 4 týdny v kuse v 7. měsíci přežívala při teplotách kolem 40 stupňů. A do smíchu mi opravdu nebylo.

    OdpovědětVymazat
  2. Nn do třetice si to nedávám.
    Prozatím... Uvažuju nad tím, ale žádné rozhodnutí ještě nepadlo ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Tak já sem do toho potřetí praštila, zatím je my je jen špatně a spala bych až bych brečela jinak je to super :) když si zacpu uši a přestanu slyšet ty zbylí dva, tak jsem jak na novým světě :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Velice si vážím Vašeho názoru a jsem ráda, že jste mi tu zanechali komentář.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co nového...

Mateřská jako robota