14. Měsíců

Faník a jeho 14-ti měsíčniny proběhly nějak bez povšimnutí. 
Poslední dobou si víc všímám toho, že Eli je větší chůva než já. Když Faník upadne, dá mu pusu a vyřešil to.
Když má žízeň, Eli mu donese flašku. 
Jen to přebalování a uspávání nezvládá.

Zřejmě vidím úděl druhorozeného. Rodiče ho tolik neznají. 
Nechci zasahovat do jejich vztahu, ale na druhou stranu bych chtěla taky nějaký čas trávit jen s Faníkem a poznat ho lépe.

Proto jsem ráda, že Faník vynechává poobědový spánek a my si spolu můžem hrát. Jinak přes den spí dvakrát.

Chození se zlepšuje, ale taky jsme byli na procházce, já ho vytáhla z kočárku, ať se projde a švihnul s sebou o zem tak, že má odřenou tvář, nos a obočí.  

Povídá si s námi a občas použije i opravdové slovo. Dívej, máma, pápa a bába, to jsou ty nejoblíbenější, občas k nim připluje nějaké zajímavější. Ale daleko raději ukazuje prstem. 

Je to mazel a strašně rád je u někoho z nás. A nejraději k nám zacouvá (aby viděl co se děje) a prostě dřepne.

A dostává mě jak už teď si dokáže hájit to "svoje". Něco Elimu vezme a zdrhá s tím přes celý pokoj. Je daleko složitější je teď vést a pomáhat oběma. Někdy mám chuť vyhodit všechny hračky z okna...

Komentáře

  1. A ty jsi druhorozená? Jinak u tahanic o hračky mi funguje nejlíp neřešit, zabavit, když se neumí domluvit. Pokud Vincent sebere něco holkám, musí říct pu (půjč), a holky se můžou rozhodnout, jestli půjčí tohle nebo něco náhradního...no ale občas je to taky boj.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S Elim to řeším, že si chce Fanda něco půjčit, a dá se domluvit a popřípadě Fandu zabavit něčím jiným. Horší je když u toho nejsem... Fanda nemluví a Eli má krátkou zápalnou šňůru.
      Já jsem druhorozená. Ale mezi mnou a bratrem je sedm let. A popravdě rodiče na nás neměli moc času ani na jednoho. Já si moc přeji být tu pro oba a pokud možno mít na oba dva dost času.

      Vymazat
  2. Tahanice o hračky se snažím řešit tak, že kromě pár opravdu osobních si s ní hraje ten, kdo ji měl první, a druhý mu ji nesmí brát. A když ji opravdu opravdu strašně nutně potřebuje (ta starší), musí mu dát něco jiného.

    Jestli svého druhorozeného míň znám... Mám na něj míň času, určitě. Taky jsem si k němu delší dobu hledala cestu, možná proto, že je to kluk, možná proto, že jsem si většinu mateřských emocí "vypotřebovala" na starší a když jsem ho měla, bylo to moc brzo, než aby se mi už začalo stýskat po miminku. Ale aktuálně to nepozoruju. Vidím, co ho zajímá, co ho baví, a čím je větší, tím víc a víc ho miluju, je teď fakt k sežrání...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podařilo se mi rozkódovat, co mi nějak nejde pod fousy. Nejde o to, že bych Faníka znala míň, ale že mě potřebuje míň. Miluju ho a náš vztah je jiný než u Eliho, ale to neznamená že je horší... Jen si na tu jinakost musím zvyknout :)

      Vymazat

Okomentovat

Velice si vážím Vašeho názoru a jsem ráda, že jste mi tu zanechali komentář.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tajemné F.

Těhotenství a realita

Fialová