1/2016

První týden v roce a my ho prožili tak nějak moc rychle. V zimě mám pocit, že ty dny letí tryskem.

Napřed jsem, odhodlaná že s klukama budu chodit každé ráno na procházku, dostala sprďáka od nějaké babičky na hřišti, že na hřiště je moc zima. Eli byl zateplený od hlavy až k patě a táhnout ho řvoucího, že nemůže na koníka, mi v tu chvíli přišlo horší... Navíc nemáme ty děti otužovat?!
A pak už mi docházely nějak postupně baterky.

Zase jsem ale s klukama vařila, probrala a vyzkoušela všechny nové hračky od Ježíška. Hodně jsme modelovali a Eli si zvykl na to, že se po probuzení pouští pohádka. (Má teď vždy když odpoledne vstane špatnou náladu a tohle ho trochu uklidní.)

Zato já se rozhýbala na hodině pilates. Konečně začínám zase aspoň něco cvičit, i když jsem si myslela, že to bude větší dřina. Od jara se chci ještě rozběhat (plán) a k narozeninám jsem si u muže objednala kolo.

Muž byl u zubaře a stále si ještě nerozhýbal ty záda, což ho trápí víc na duchu než na těle. A tak záda prohříváme a mažeme a doufáme, že už mu bude brzy lépe. Mě už pomalu totiž dochází síly na to táhnout celou domácnost sama.

O víkendu nám ale naplánoval krásný výlet do Lán, na sportovní vozy. To se Elimu moc líbilo.
Snažíme se taky Faníka zvyknout na jízdu autem - kterou absolutně nesnáší. Jakmile ho posadíme začne jekot a fňukání. Funguje tablet a když na něj dělám opičky. Tak snad se to brzy zlepší.

V neděli jsem už jen uklízela, vařila a žehlila.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prokouslý jazyk

Trénujeme...

Naposledy