9. měsíců

Že je Faník, poťouchlík, to víme už dlouho, ale jeho nátura se začíná čím dál tím víc projevovat.

A je to super.

Kromě toho, že nás nenechá vyspat, zalézá na místa, kde ho nevidíme a když ho všichni hledáme, tak se tomu i směje. (Podle smíchu ho pak lze i najít.) Na to si člověk zvykne celkem rychle.

Ale projevil se u něj další batolecí neduh. Nikde jinde než v kočárku mě neoslovuje. Žvatlá pořád, to jo. Jenže když jdeme na procházku a jemu se v kočárku přestává líbit, začne na celé kolo rozhořčeně řvát: Máamá. Doma jsem to z něj vymáčkla až o týden později.

Neustále jsem se také trápila kvůli tomu jeho ne-sezení. A hádejte, tchyně ho měla hlídat asi 1,5 hodinky. Než se s Elíšem vrátíme ze cvičení a zrovna v tuhle a jedinou chvíli si sedl a hrál si s ní. Nechápu a mám pocit, že nám to dělá schválně.

Co naplat i tak ho všichni i nadále zbožňujeme!

Jen díky mému pobytu v nemocnici je už odstaven. Mám v sobě plně rozporuplné pocity, ale možná je to tak nejlepší. Navíc kojila jsem necelých devět měsíců. To je přece super! 

Komentáře

  1. Faník je pěkná podšívka! Vikouš taky, ale na Fandu nemá. S tím odstavením... ono je to možná dobře. Teď už na tom není závislý a devět měsíců je krásných. Bibi se odstavila sama v 10m, cítím v kostech, že junior se prsu jen tak nevzdá ;)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Velice si vážím Vašeho názoru a jsem ráda, že jste mi tu zanechali komentář.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prokouslý jazyk

Trénujeme...

Červen a Moravské dobrodružství