Nedávno...

...jsem zjistila, že jsem velmi emotivní typ člověka. Což mě překvapilo, vůbec tak samu sebe nevidím. 

Ale kamarádka (bezdětná) mi říkala, že to musí být úžasné když z ničeho vznikne dítě a to první měsíce přežívá jen díky mě. No o bolesti rozkousaných nradavek jsem pomlčela, zahleděla se do kočárku a se slzou na víčku to odkývala. 

Pak jsem si před usnutím povídala s Elim a jelikož měl zrovna protivnou a dostal vynadáno tak ten rozhovor vypadal takhle: 
"Mám tě ráda i když zlobíš, ale házení věcmi může někoho zranit. Proto jsem pak na tebe zlá." 
Zaryté mlčení a prohlížení si odhozenéhou autíčka.
"Rozumíš mi?" 
"Ano" 
"A máš mě taky rád?" 
"Jo"
"A odpustíš mi, že na tebe občas křičím?"
"Ne"

Jsem blbá a sama jsem si o to řekla. Ale rád mě má, tak já ve vypjatých situacích budu raději mlčet a zhluboka dýchat...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mateřská jako robota

Co nového...