12. týden

Pondělí začalo děsně. V noci si Faník rozhodl povídat a že chce být krmen po dvou hodinách (že by růstový spurt?) a v duchu nevyspání, únavy a jemné protivnosti se nesl dál. Nakonec to zabalil Eli, který po odpoledním dvouhodinovém spánku spustil takový hysterák, že i muž jen koukal. (A to jsem si dovolila jen zapnout myčku, když on mi nechtěl pomoct.) No, prostě den jak víno a já se modlila, aby aspoň další den byl o něco lepší. Aspoň počasím, tady totiž foukal takový vítr, že se mi ven s klukama nechtělo.

V úterý jsem se po další děsné noci rozhodla, že budu Faníka budit, co dvě hodiny. Nakonec se tenhle plán ukázal, jako dobrý nápad. Fany v noci spal. Odpoledne jsme zase vyrazili ven. Dopoledne jsme doma a většinou uklízíme a hrajeme si s legem (i když Eli poslední dobou vyměnil lego za tablet). Protože si pořád nedokážu představit, jak toho lumpa venku zvládat i s kočárkem. A tak chodíme na společné procházky až odpoledne, kdy se s mužem střídáme ve zvedání Eliho k autům, aby si prohlédl, že auto má volant a o Fanyho, který prozatím spokojeně spí v kočárku. Taky jsem se odhodlala k nočníku. Aspoň přes dopoledne Eli lítá bez plen. Pro dnešek to dopadlo tak, že dvakrát počůral židli a třikrát koberec. Takže žádná sláva.

Středa a já se vyspala. Sice v úterý jsem šla spát už v děvet s Elim, ale účel to splnilo. Fany se v noci tolik nebudil a já se vyspala. Manžel koukal na fotbal a podle toho i vypadal. Ráno byl ale Fany nějak neklidný. Za to Eli si dneska jednou řekl o nočník! Uvidíme jak to bude pokračovat. Nechci na něj tlačit.
A musím uznat, že se cítím víc v klidu. Než před porodem, to jsem byla kolikrát dost protivná. Teď se cítím mnohem lépe a myslím, že tak působím i na své okolí. Nemám pocit, že by mě nějak extra ovlivnil ten hormonální vír, co minule (kdy jsem se nemohla dívat ani na reklamy s dětmi). Tentokrát mi všechno přijde naprosto v pohodě.

Čtvrtek a pátek utekl ani nevím jak. Ráno úklid a vaření a odpoledne procházka případně hraní na zahradě. Dokonce bylo tak hezky, že jsme si s manželem dali venku i kafe. Takže nádhera. Jen ty noci kdyby byly lepší.

Sobotu jsem uklízeli a připravovali na nedělní oslavu. Eli pomáhal a Faník celý den prospal.

V neděli jsme pozvali celou rodinu na oslavu Eliho narozenin. Bohužel tchánovci přijet nemohli, ale i tak to bylo super. Dopoledne jsme zajeli pro dort a odpoledne jsme si užívali chvíli klidu než to vypukne. Elimu se nakonec všechny dárky líbily. (Krabici na kolečkách na lego, lego-farmu má slíbenou od tchánovcu a ještě dostal stan.) Unavil strejdu Bastíka a mého tátu. Babičky a teta si užili Faníka a my s mužem, že můžeme chvíli sedět a nic nedělat. Prostě taková oslava by mohla být častěji! :) V noci Eli odpadl a nevzbudil ho ani ječící Fany, kterého teď začaly trápit "prdíky". Takže na klidnou noc si tak rok budeme muset počkat...

Komentáře

  1. Vidím spoustu paralel :D já jsem optimista a doufám, že po třetím měsíci se to břicho zlepší, až se začne víc hýbat... s nočníkem se zatím ani nesnažím, čekám, až bude přece jenom větší teplo.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Velice si vážím Vašeho názoru a jsem ráda, že jste mi tu zanechali komentář.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tajemné F.

Těhotenství a realita

Fialová