7. týden - Už jen necelé čtyři týdny do porodu

Pondělí bych nazvala kritickým dnem. Eli nespí, je pak protivný a já jsem unavená a jsem taky protivná. Doufám, že do středy vyčerpá svoji energetickou zásobu a bude spát jak kulíšek. Jinak s protivným dítětem se toho moc dělat nedá. Tak jsem mu zkusila udělat domácí modelínu (hrnek hladké mouky, půl hrnku soli a půl hrnku vody), abych ho aspoň trochu zabavila a zjistila, jak se mu to bude líbit.

Úterý, modelína zůstává v ledničce a s Elim řádíme doma na motorce. Já jsem ráno byla u lékaře a tak Eli trávil svůj řádící čas s tátou. Na mě zbylo vaření a úklid. Naštěstí jsme si pak mohli v klidu zdřímnout.

Středu jsme strávili venku, co to šlo. Doma jsem konečně zprovoznila šátkovou houpačku a Eli ji hned vyzkoušel! Učí se taky jezdit na Pukym a rozrývat záhonky, jako náš pes. Večer jsme si za odměnu jeli pro pizzu. Fakt jsem už občas hodně líná něco vařit nebo připravovat...

Čtvrtek, měli jsme kupu plánů a nějak jsme nic nestihli. Od rána mě bolelo břicho, pak jsem trochu odpočívala mezitím mi Eli doma uklidil. Teda utřel prach. Pak jsme šli nakoupit a Eli byl strašně hodný. Vůbec neodbíhal a choval se způsobně. Večer jsem to zapíchla s jahodovou dření. 

V pátek jsem sekla s denním uspáváním. Ať si odpadne chuligán! Protože každé jeho skočení na mě v posteli, mě dokáže akorát rozčílit. Takže končím jsem unavená a plná výčitek, že jsem to zase nezvládla a pak i vzteku, protože všem ostatním ty děti spí?!

V sobotu jsme jeli nakoupit a Eli nechtěl tak dlouho spát - a můj muž se tolik snažil ho uspat. Ale nakonec usnul ve tři hodiny u krbu, naprostým vyčerpáním. Protože jsme měli kupu zařizování a Eliho vždy nákupy vyčerpají. 

Neděli jsme si chtěli v klidu užít a přijela k nám i teta K. a Bastík. Eli se naučil nová francouzská slůvka a snad se i trochu strýčka přestal bát. Skočili jsme si s nimi na oběd, možná i na poslední oběd v restauraci na nějaké tři měsíce. Baví mě sledovat, jak je Eli otevřený a jak všechno ve svém okolí pozoruje. Mám opravdu pocit, že bych se od něj mohla učit, tu jeho pohodovou bezprostřednost. 

Komentáře

  1. No neboj, mně taky nespí. Když neuspím, odpadne únavou kolem pátý a pak by šla spát klidně o půlnoci...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na jednu stranu jsem ráda, že v tom nejsem sama... Na druhou stranu ti to nepřeju. Právě kolem mě jsou holky, co dítě položí do postýlky a ono spí. Absolutně nechápu, jak toho dosáhly! A trochu mě to ... štve :D

      Vymazat
    2. No já se snažila, ne že ne, ale i když jsem ji nechávala usnout samotnou jako mimino, tak to fungovalo maximálně večer, přes den prostě nechápala, co má sama v postýlce dělat, i když byla unavená. Takže to zas prostě bude z největší míry v tom dítěti...

      Vymazat

Okomentovat

Velice si vážím Vašeho názoru a jsem ráda, že jste mi tu zanechali komentář.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prokouslý jazyk

Trénujeme...

Červen a Moravské dobrodružství