52. týden - Poslední v roce 2014
Nám začal podivně. Ráno jsem šla k doktorce a ta mě uvrhla do stavu před-rizikového. Podívala se na mě, velmi mile, a řekla, že kdyby nebyly Vánoce pošle mě raději do nemocnice. Manžel byl z toho ze začátku trochu v šoku, pak mu ale došlo, že mě teď může doma ze všeho vypustit... (kromě balení dárků) a začalo ho to těšit. Větu: "Počkej, já to udělám." Z duše nenávidím.
V úterý přijeli moji rodiče i s babičkou a tak nám začaly ty opravdové Vánoce. (Jen pořád nevím jestli to myslím ironicky nebo ne.) Nic mi nedovolili, až na to válení se.
Ve středu už konečně nastal Štědrý den. S manželem jsme si popřáli krásné svátky, ještě v posteli a pak už to začalo. Babičky s Elim ozdobili stromek, děda odpočíval a my s mužem začali připravovat jídlo. Muž ač tvrdil, že mám odpočívat mě neustále něčím zaměstnával. Mě to přišlo vtipný, ale večer když jsem si do něj rýpla, jsem dostala vynadáno, že jsem mu neřekla, že si chci odpočinout.
Čtvrtek jsme strávili u Zlatých rodičů. Kde byla i mužova sestra s přítelem. Celkem 10 lidí a kromě toho, že Eli nespal to bylo super. Letos jsme to tedy zvládli jen ve dvou Vánocích. Domů jsme se vraceli sami, tím myslím bez rodičů.
Pátek jsme prováleli. Jen dopoledne jsme šli na procházku úplně prázdným městem. A zhodnotili, že konečně přišla zima.
Sobotní odpoledne jsme se rozhodli, že pojedeme na výlet do Prahy. Na trdlo a podívat se po centru. Dopoledne měl Eli spát, ale jako naschvál se mu oči klížily od devíti, ale spát nechtěl. Nakonec se mi podařilo ho ke spánku přemluvit a my s manželem mohli kolem páté hodiny odpolední prohlásit letošní Vánoce za ukončené.
Neděle byla věnována už jen úklidu a podobným příjemným záležitostem. Kdyby Eli v noci normálně spal, byl by to docela i příjemný den. Bohužel nespal, proto jsem já i muž byli po celý den poněkud protivní. A s námi samozřejmě i dítko. Navíc mě bolelo břicho a F. byl zřejmě taky trochu protiva aspoň podle způsobu kopání. Ale aspoň jsme konečně pověsili obrazy, hodiny i kalendáře.
Tak snad první týden v novém roce bude lepší...
V úterý přijeli moji rodiče i s babičkou a tak nám začaly ty opravdové Vánoce. (Jen pořád nevím jestli to myslím ironicky nebo ne.) Nic mi nedovolili, až na to válení se.
Ve středu už konečně nastal Štědrý den. S manželem jsme si popřáli krásné svátky, ještě v posteli a pak už to začalo. Babičky s Elim ozdobili stromek, děda odpočíval a my s mužem začali připravovat jídlo. Muž ač tvrdil, že mám odpočívat mě neustále něčím zaměstnával. Mě to přišlo vtipný, ale večer když jsem si do něj rýpla, jsem dostala vynadáno, že jsem mu neřekla, že si chci odpočinout.
Čtvrtek jsme strávili u Zlatých rodičů. Kde byla i mužova sestra s přítelem. Celkem 10 lidí a kromě toho, že Eli nespal to bylo super. Letos jsme to tedy zvládli jen ve dvou Vánocích. Domů jsme se vraceli sami, tím myslím bez rodičů.
Pátek jsme prováleli. Jen dopoledne jsme šli na procházku úplně prázdným městem. A zhodnotili, že konečně přišla zima.
Sobotní odpoledne jsme se rozhodli, že pojedeme na výlet do Prahy. Na trdlo a podívat se po centru. Dopoledne měl Eli spát, ale jako naschvál se mu oči klížily od devíti, ale spát nechtěl. Nakonec se mi podařilo ho ke spánku přemluvit a my s manželem mohli kolem páté hodiny odpolední prohlásit letošní Vánoce za ukončené.
Neděle byla věnována už jen úklidu a podobným příjemným záležitostem. Kdyby Eli v noci normálně spal, byl by to docela i příjemný den. Bohužel nespal, proto jsem já i muž byli po celý den poněkud protivní. A s námi samozřejmě i dítko. Navíc mě bolelo břicho a F. byl zřejmě taky trochu protiva aspoň podle způsobu kopání. Ale aspoň jsme konečně pověsili obrazy, hodiny i kalendáře.
Tak snad první týden v novém roce bude lepší...
Komentáře
Okomentovat
Velice si vážím Vašeho názoru a jsem ráda, že jste mi tu zanechali komentář.