Čtyřicátý sedmý týden

Doufám, že tohle je můj poslední výpadek mimo plán. Jenže jaksi s dítětem, které víc a víc chodí a míň a míň spí, je prostě horší psát a pravidelně přispívat. Obzválšť, když večery chci věnovat svému muži.

Tento týden byl takový odpočinkový. Háděti začala hned od pondělí rýma a tak jsme vynechali i cvičení. Hádě se naučil novou věc a to prohánět mašinku. Vyslovit řádné "brm, brm" mu ještě nejde a tak dělá "bbbbpppbbbb" s náležitou dávkou slin. Když ho to přestane bavit, jde zkontrolovat šuplíky a skříňky v kuchyni. A on opravdu jde. Vypadá u toho dost legračně, asi jako Rocky Balboa, když vyběhne ty schody. A všemu se směje, člověk se na něj zlobí, vysvětluje mu, že nemá vypínat pračku/tahat kočku za ocas/mlátit tátu do obličeje a on se usměje, nakrčí nos a je vymalováno. (Popřípadě ještě zopakuje "nene".)

Tudíž začíná se projevovat jeho osobnost a to, jak se neustále snaží posouvat hraniční kameny. Naštěstí s tátou jsme na něj zřejmě dost tvrdí a snažíme se nenechat obalamutit. Samozřejmě máme i své slabé chvilky. Mimochodem, snažím se přesvědčit a naučit svého manžela, aby vyjadřoval zlost slovy a ne rudnutím obličeje. Což u nás doma vyvolává dost vtipné situace. (Teď momentálně se pere a hádá s domácí pekárnou.)

A co se týká kojení, už jsem skončila. Opět mám takové divné pocity, jestli to je dobře. Na druhou stranu Hádě si toho ani nevšiml. V noci je mu jedno, jestli cumlá flašku nebo prso. Přes den se s ním mazlím, když si přijde a naučil se dávat "slimáky". To je pusa s otevřenou pusou a plnohodnotnou dávkou slin. Jen to dělá v soukromí, když nás nikdo nevidí. Mám doma prostě super stydlivku.