Čtyřicátý druhý týden

Tento týden se nesl v duchu stání. Hádě se už sem tam pustí a vydrží i pár sekund stát. Je sranda sledovat ty jeho první skoro půl kroky, když se zapomene.

Taky nám opět začalo cvičení. Avšak změnila se cvičitelka a tahle je vážně hardcore. Míň se hraje a víc cvičí. Což malého trochu otrávilo. Protože celou dobu sledoval ty hračky, kdy už je konečně vytáhne a bude si moct hrát. 

Taky tento týden už jsme se přehoupli přes ono datum, kdy Hádě je už déle venku než uvnitř. Tak snad si tyhle malé narozeniny pořádně užil.

Zjistila jsem, že ne všechny kukuřičný křupky jsou dobrý a taky že Sunarku už kupovat nebudu, protože je vážně strašně sladká a Háděti proto nechutná. Obědové příkrmy jsem vypustila, dostává jídlo z mého talíře. Jinak do něj zeleninu a maso prostě nedostanu.

Jen je mi pořád trochu líto, že pořád ještě nepřišla zima a to ani do hor. Těšila jsem se na krásné zimní fotky s prckem a na to jak se bude tvářit na sníh. Tak snad není všem zimním dnům konec...

Komentáře

  1. Neboj, zima určitě přijde a pak tu s námi bude až do května :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Velice si vážím Vašeho názoru a jsem ráda, že jste mi tu zanechali komentář.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co nového...

Mateřská jako robota