Už zítra...

Už nastal ten okamžik, kdy mi v porodnici řekli, že začnou vyvolávat. Moje pocity jsou smíšené v jeden takový zvědavý a vlastně natěšený chumel. Neznám moc žen, které by se na porod těšily. Jenže dneska mi došlo, že se opravdu těším. 

Netěším se vyloženě na porod, ale na  ten konec těhotenství a začátek nového života. Najednou, ze dne na den, tu s námi bude pidi-člověk, kterého jsme s manželem stvořili. A věřím tomu, že tak jak nás trápil do teď, tak v tom bude pokračovat i nadále. Těšíme se, všichni a strašně moc. 

Zítra, nejpozději v sobotu, už bude po té devíti-měsíční "práci". 

Myslete na mě, ať to zvládneme všichni dobře a máme to nejhorší brzy za sebou. 


Komentáře

  1. Anonymní21. března 2013 v 16:23

    Držím palce! Na porodu je pozitivní to, že prostě přijde chvíle a skončí. :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Bára21. března 2013 v 19:30

    Já se na porod těšila, dokonce i na ten druhý :-)
    U něj mi taky hrozilo vyvolávání, ale k ránu přišli kontrakce a do porodnice už se jelo ne vyvolávat, ale rodit :-) Tak na tebe myslím, třeba to taky vyjde ;-) A když ne....mám kamarádku, která po vyvolávání porodila do hodiny a půl a tvrdí, že téměř bezbolestně :-)
    Každopádně ještě jednou hodně štěstí! A krásný nový začátek!

    OdpovědětVymazat
  3. vlk21. března 2013 v 19:53

    Posíláme pusiny a držíme vše, co můžeme. Těšíme se na Elišku :-D

    OdpovědětVymazat
  4. Danka22. března 2013 v 13:40

    Taky držím palce.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Velice si vážím Vašeho názoru a jsem ráda, že jste mi tu zanechali komentář.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prokouslý jazyk

Obrázek
To je největší zážitek našeho víkendu. Nějak jsem se s vámi o tuhle zkušenost musela podělit. Začnu ale od začátku. Pátek byl skvělý den, dvě a půl hodiny jsem tvrdla na úřadu, kvůli práci. Následně jsem se rozhodla, že od ledna si beru opravdovou mateřskou dovolenou. A do práce už nebudu chodit vypomáhat. Takže si do svého životopisu budu moct napsat: Housewife - vždycky se mi tenhle výraz líbil, tedy v angličtině. Navíc na jeden jazykový kurz se mnou chodila Izraelka, která se tímhle výrazem popisovala. Strašně se mi líbilo jak mluví, jak vypadá a jak se chová. V mých 18-tiletých očích byla úžasná a dokonalá. Pak se mi do rukou dostal tenhle článek a nějak se tím do krku zapíchla jehla... Nakonec když jsem z úřadu přišla domu, začala jsem o tom mluvit s manželem a ten souhlasil, že si stejně nedokázal představit, jak to s dvěma dětmi jinak zvládat. Tím ze mě cosi spadlo a já se najednou cítila o nějakých 20 kilo lehčí a spokojenější. Sobota byla stejná jako pátek. E.li byl n
Další informace

Trénujeme...

Obrázek
...procházky bez kočárku. A je to opravdu náročné. Ani ne tak pro E.liho, který lítá všude možně, ale pro mě, když ho musím chytat. Chceme ho dostat ven z kočárku a naučit chodit za ruku ze dvou důvodů. Tím prvním důvodem je, že v březnu do kočárku bude uložen sourozenec. Ten druhý důvod je, že už se nám nechce kočárek tahat. Prozatím to vypadá tak, že když chci někam dojít. Musím ho občas poponášet - to mám ale zakázané, kvůli břichu. Ale kočárek chci vytáhnout opravdu jen výjimečně a chci mu dát volnost. Vím, že mi rozumí, ale pořád ještě nechce poslouchat. (Asi dávám špatné argumenty pro chůzi tím mým směrem.) Jak jste řešili odkočárkování vy? Nějaké nápady? Tedy kromě mrkve přivázané na prutu... :) A kdy jste se kočárku zbavili?
Další informace

Červen a Moravské dobrodružství

Rodiče na horách pořádali opékání prasete - jako zahájení letní sezóny. Eli se opět zamiloval do Aničky. Ale jinak jsem je vlastně moc nepotkávala. Eli i Fanda trávili většinu času s dědou a bábou au a nebo jsme byli na procházce. Nový týden jsme načali Fandovým očkováním. Prcek se z toho celý obsypal, takže úžasný v tomhle vedru. A navštívili jsme opět po půlroce zubařku Ivu a objednali se na dentální hygienu. Jsem na to docela zvědavá. Taky pak následovala série špatných zpráv a nemilých překvapení. Ale i několik dobrých věcí se událo. Třeba to, že jsme se dostali do slánské školky a taky naše úplně první třídní schůzka. :) O zbylých dvou volných víkendech jsme výletili, jak se jen dalo. I když výlety byly ohroženy nenadálou střevní virózou. Vlastně jsem byla ráda, že Faník má plínku, protože střídání tří lidí na záchodě by byl pravděpodobně logistický problém... Navštívili jsme veteránské rojení v Lobči. Zajeli si pro jahody do Vraňan a zbytek víkendu zavařovali, uklízeli,
Další informace