Recenze: Dredd (2012)

Málokdo ví, že tenhle film je vlastně také komiksová adaptace. V roce 1995 se Slajovi (Silvestr Stallone) moc nepovedla, ale tato nová... To je prostě z jiného těsta (možná za to může i skutečnost, že se film natáčel doma, v Británii).

Tvůrci filmu opravdu zjistili, že není třeba Dreddovi sundat masku z obličeje a nechat ho příliš rozumovat nad těžkým životem. Stačí, když bude dělat svojí práci - soudce a vykonavatele v jednom a vypouštět hlášky jedna radost.

Přiznám se ale, že když za mnou má drahá polovička přišla s tímhle filmem, protočila jsem oči, zafuněla, ale řekla, ať to klidně pustí. (Víte, byla jsem unavená...) Jenže ten film v sobě něco má... Zpomalené záběry vyjadřující následek užívání drog, rozkošně násilnická ústřední záporačka, hektolitry krve a tolik pro tento komiks typický britský humor...

Co se mi líbilo nejvíc? To, že se drželi předlohy. Příběh je svým způsobem jednoduchý a přitom z toho dokázali vytřískat maximum. Neuvěřitelné, co někteří lidé s takovým v podstatě primitivním příběhem dokážou. Proto plusové body za tradiční akční zápletku.
Samozřejmě i zde se nachází zbytečné scény a násilí, ale ruku na srdce - v kterém akčním filmu ne?
A je to převážně akční film a akce je tu skvěle rozporcovaná a nadávkovaná.
Z mého pohledu je rozhodně nový Dredd daleko lepší než ten starý a zaslouží si místečko mezi povedenými akčními filmy a já si takhle nějak představuji adaptaci tohoto komiksu.

A kolik mu dám procent? 80% a s naprosto čistým svědomím...