Předsevzetí
Nebudu kouřit.
Nebudu pít alkohol.
Zhubnu.
Začnu pravidelně cvičit.
Budu jíst zdravě.
Budu víc vařit.
Budu se víc věnovat partnerovi / rodině / dětem / ...
Budu lepším člověkem.
Naučím se: lyžovat / čínsky / čokoládový lávový dort / ...
Skočím bungee / padákem / ...
Najdu si nějakého koníčka.
Budu se víc věnovat svému koníčku.
Budu jezdit víc na výlety po okolí.
Najdu si pořádnýho chlapa / pořádnou ženskou.
Budu víc / míň pracovat.
Konečně uklidím půdu / sklep / dům / byt / ...
Najdu si práci.
Ušetřím na dovolenou / auto / ...
Zlepším svou finanční situaci.
Začnu si plnit svoje sny...
Znáte to, každý rok se najde někdo, kdo si dá a veřejně se hlásí k nějakému předsevzetí. Nejsem zastánce předsevzetí a když se mě letos poprvé kamarádka zeptala, odpověděla jsem jí, že mým letošním cílem je porodit zdravé dítě. Koukla se na mě a chvíli nad tím uvažovala.
"Ale to je přece samozřejmost, ne?"
Nějak se nedokázala přenést přes to, že moje "předsevzetí" se vlastně dá splnit a ještě ke všemu tak lehce.
Lidé z mého okolí si většinou dávají taková předsevzetí, o kterých už dopředu vědí, že je nezvládnou. A v tom případě tedy úplně nepochopili princip předsevzetí. Nemá to být nějaký vysněný cíl, ke kterému není možné se dostat. Naopak...
Můj táta vždycky říkal, abych si uvědomila, co vlastně chci. A když už to najdu, tak si mám zjistit, jak se k tomu dohrabat. Jedná se vlastně o princip dílčích cílů, které zná většina studentů ekonomie a managementu.
A dědeček to doplňoval o to, že když něco opravdu chci, mám na tom začít pracovat hned a ne až od pondělí / nového roku / nového měsíce / zítřka... (Pak mě šokovaně sledoval, když jsem se v jeho dílně snažila vyrobit vlastní luk a šípy a nikomu o tom neřekla. Zřejmě si můj cíl naučit se střílet z luku představoval jinak :D )
Ale měli pravdu oba, jestliže něco chci tak nepotřebuji předsevzetí ani nový rok, abych se tím začala zabývat. Stačí mi se zamyslet nad tím, jak toho dosáhnout a hnout zadkem.
Vy si dáváte opravdová předsevzetí? A držíte se jich?
Nebudu pít alkohol.
Zhubnu.
Začnu pravidelně cvičit.
Budu jíst zdravě.
Budu víc vařit.
Budu se víc věnovat partnerovi / rodině / dětem / ...
Budu lepším člověkem.
Naučím se: lyžovat / čínsky / čokoládový lávový dort / ...
Skočím bungee / padákem / ...
Najdu si nějakého koníčka.
Budu se víc věnovat svému koníčku.
Budu jezdit víc na výlety po okolí.
Najdu si pořádnýho chlapa / pořádnou ženskou.
Budu víc / míň pracovat.
Konečně uklidím půdu / sklep / dům / byt / ...
Najdu si práci.
Ušetřím na dovolenou / auto / ...
Zlepším svou finanční situaci.
Začnu si plnit svoje sny...
Znáte to, každý rok se najde někdo, kdo si dá a veřejně se hlásí k nějakému předsevzetí. Nejsem zastánce předsevzetí a když se mě letos poprvé kamarádka zeptala, odpověděla jsem jí, že mým letošním cílem je porodit zdravé dítě. Koukla se na mě a chvíli nad tím uvažovala.
"Ale to je přece samozřejmost, ne?"
Nějak se nedokázala přenést přes to, že moje "předsevzetí" se vlastně dá splnit a ještě ke všemu tak lehce.
Lidé z mého okolí si většinou dávají taková předsevzetí, o kterých už dopředu vědí, že je nezvládnou. A v tom případě tedy úplně nepochopili princip předsevzetí. Nemá to být nějaký vysněný cíl, ke kterému není možné se dostat. Naopak...
Můj táta vždycky říkal, abych si uvědomila, co vlastně chci. A když už to najdu, tak si mám zjistit, jak se k tomu dohrabat. Jedná se vlastně o princip dílčích cílů, které zná většina studentů ekonomie a managementu.
A dědeček to doplňoval o to, že když něco opravdu chci, mám na tom začít pracovat hned a ne až od pondělí / nového roku / nového měsíce / zítřka... (Pak mě šokovaně sledoval, když jsem se v jeho dílně snažila vyrobit vlastní luk a šípy a nikomu o tom neřekla. Zřejmě si můj cíl naučit se střílet z luku představoval jinak :D )
Ale měli pravdu oba, jestliže něco chci tak nepotřebuji předsevzetí ani nový rok, abych se tím začala zabývat. Stačí mi se zamyslet nad tím, jak toho dosáhnout a hnout zadkem.
Vy si dáváte opravdová předsevzetí? A držíte se jich?
Komentáře
Okomentovat
Velice si vážím Vašeho názoru a jsem ráda, že jste mi tu zanechali komentář.