Těhotná jde do opery...
Byla jsem šťastná, pře-šťastná, když mi to říkali a zbytek měsíců se modlila, abych do té doby nevyrostla z šatů. Co se čert nechtěl, samozřejmě že jsem ze šatů vyrostla.
Mohla jsem si vzít buď večerní šaty, ve kterých vypadám jak mamutí noha a nebo standardní proužkované pouzdrovky a svetřík nebo sukni a svetr.
Co se dá dělat, lidi mi musí odpustit, jsem těhotná a večerní róbu pro takové příležitosti nevedu.
Nakonec jsem zjistila, že jsem si s tím lámala hlavu zbytečně. Do opery přišla dokonce i dívka (věk mezi 16-ti a 19-ti lety) ve zmačkaných kalhotách a růžové mikině s Mikeymousem... Chvíli jsem ji šokovoně sledovala. Nedokážu si představit, že bych někdy pustila svou dcerku takhle oděnou do divadla. Natož do opery! To bych ji raději nechala doma! Tohle si říkalo o fotku do módního pekla, bohužel moje psaníčko zvládlo stěží kapesníčky, lůj, těhotenský průkaz a peněženku, proto fotka není...
A jak se mi líbila opera?
Byla jsem na opeře poprvé... Znám opery pouze z videí na youtube a babiččiných elpíček (odkaz pro ty co neví, co to je). Operní pěvci byli úžasní a já neslyšela jedinou chybičku. Dokonce i manželovi se tenhle kulturní zážitek líbil a byl nadšený. A to vidím jako největší úspěch.
Samozřejmě na konci jsme s tchyní obě utřely slzy. Naštěstí já byla nenápadnější, ona po potlesku musela najít ještě i kapesníček.
Proto rozhodně tato opera nebyla mou poslední a každému, kdo má rád hudbu návštěvu Státní opery jen doporučuji.
Komentáře
Okomentovat
Velice si vážím Vašeho názoru a jsem ráda, že jste mi tu zanechali komentář.