Týden

Už pár měsíců mám zvláštní pocit.
To ten, že celý týden vypadá nějak takhle:
Neděle večer > Pondělí ráno > Pátek odpoledne > Neděle večer. 

Problém nastává, že jsem vážně unavenější a otrávenější. Je to podzimem a je to tím, co všechno mě pronásleduje. Vlastně ne přímo mě, ale lidi kolem mě.
Jsem vrba a nevadí mi to. Jsem ráda, že mí přátelé vědí, že tu pro ně jsem a vyslechnu je a nabídnu jim rámě. Jenže já už to nikam jinam nepouštím. Tudíž jsem vrba, ale ne drbna. Což by bylo asi lepší. Věci, které mi někdo soukromě řeknu neposílám nikam ani je neřeknu manželovi. Prostě mi to nepřijde vhodné, když mi někdo svěří svou bolístku a já jí mám s někým jiným probírat? Ne, nelíbí se mi to a proto to nedělám.
Musím nějak a rychle přijít na způsob, jak to ze sebe dostat...
Nebo se brzy zblázním...
A chudák malý indián bude nervóza...
Proto dneska půjdu - konečně zase - na jógu nebo jen na procházku.
Prostě dneska je podzimní pondělí...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co nového...

Mateřská jako robota