12. týden
Pondělí začalo děsně. V noci si Faník rozhodl povídat a že chce být krmen po dvou hodinách (že by růstový spurt?) a v duchu nevyspání, únavy a jemné protivnosti se nesl dál. Nakonec to zabalil Eli, který po odpoledním dvouhodinovém spánku spustil takový hysterák, že i muž jen koukal. (A to jsem si dovolila jen zapnout myčku, když on mi nechtěl pomoct.) No, prostě den jak víno a já se modlila, aby aspoň další den byl o něco lepší. Aspoň počasím, tady totiž foukal takový vítr, že se mi ven s klukama nechtělo. V úterý jsem se po další děsné noci rozhodla, že budu Faníka budit, co dvě hodiny. Nakonec se tenhle plán ukázal, jako dobrý nápad. Fany v noci spal. Odpoledne jsme zase vyrazili ven. Dopoledne jsme doma a většinou uklízíme a hrajeme si s legem (i když Eli poslední dobou vyměnil lego za tablet). Protože si pořád nedokážu představit, jak toho lumpa venku zvládat i s kočárkem. A tak chodíme na společné procházky až odpoledne, kdy se s mužem střídáme ve zvedání Eliho k autům, aby si